6 C 8/2021-36 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, , která je tvořena jistinou ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, . 2022 do zaplacení; nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, ; a smluvní pokuty ve výši , částka, s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Peněžní prostředky byly zaslány dne , datum, na účet žalovaného.2. Zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky www.coolcredit.cz a žalovaný smlouvu podepsal elektronicky pinem. Žalobkyně tento pin považuje za prostý elektronický podpis. Alternativně žalobkyně navrhuje, aby soud posoudil její nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Dokazování4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav.5. Listina označená jako „, Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“) uzavřená mezi:“ obsahuje na poslední straně u označení klient strojově psaný text (text vyhotovený v textovém editoru) „Klient: , Jméno zainteresované osoby 0/0, , , datum, 14:12:21, PIN kód: , Anonymizováno, “ (zjištěno z Tato smlouva o zápůjčce). K uvedené listině dále soud konstatuje, že listina neobsahuje žádný podpis, který by šel přiřadit žalovanému, a ani nic neprokazuje, že by pin kód připojil žalovaný, či že by žalovaný uvedenou listinu skutečně podepsal. Listina byla soudu předložena ve formátu pdf. bez zaručeného elektronického podpisu.6. Žalovaný obdržel dne , datum, od žalobkyně bankovním převodem peněžní prostředky ve výši , částka, (zjištěno z výpisu z účtu).7. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného v dopise ze dne , datum, k uhrazení částky , částka, do tří dnů, přičemž dopis byl odeslán dne , datum, (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku a plné moci).8. K dopisům ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, soud konstatuje, že tyto pro nadbytečnost neprovedl, neboť k nim nebylo přiloženo ničeho, co by prokazovalo jejich odeslání a doručení, a proto je soud nehodnotil.9. Soud dále provedl za důkaz všeobecné obchodní podmínky, které však s ohledem na závěr o neuzavření smlouvy soud nehodnotil. Z provedeného důkazu odchozí tuzemská úhrada pak soud nezjistil nic dalšího podstatného pro rozhodnutí.10. Soud ve věci dospal k následujícímu závěru o skutkovém stavu.11. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal listinu označenou „, Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“) uzavřená mezi:“ či že by souhlasil s jejím obsahem, neboť tato listina neobsahuje žádný podpis přiřaditelný žalovanému, resp. nic neprokazuje, že by žalovaný tuto listinu podepsal či, že by s obsahem této listiny tak jak byla předložena soudu, souhlasil.12. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla na účet žalovaného peněžní prostředky v celkové výši , částka, .13. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně jakkoli zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud nemá za prokázané, že skutečně a kdy byl žalovanému doručen dopis ze dne , datum, .Právní posouzení14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.1. Předně se soud zabýval otázkou, zda došlo k uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž dospěl k závěru, že nikoli.2. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.3. Podle § 104 ZoSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.4. Podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytne poskytovatel nebo zprostředkovatel spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy.5. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.6. Podle § 561 odst. 1 OZ se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.7. Podle § 582 odst. 1 věty první OZ není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.8. Soud věc posuzuje jako nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2 odst. 1 ZoSÚ.9. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být dle § 104 ZoSÚ uzavřena v písemné formě a musí být podle § 105 odst. 1 ZoSÚ poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu se podle § 562 odst. 1 OZ považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podle ustanovení § 561 odst. 1 OZ podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce rozlišuje tři druhy elektronických podpisů, a to zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis a tzv. prostý elektronický podpis (ten připouští i čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení“).10. Dle § 104 ZoSÚ nemá nesplnění písemné formy za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Soud konstatuje, že toto ustanovení je v pozici speciality k § 582 odst. 1 OZ, tedy nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Nicméně pořád tíží žalobkyni břemeno důkazní, co do prokázání skutečnosti, že došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy a že znění předložené soudu odpovídá skutečnému znění, se kterým souhlasily obě strany.11. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 6 zákona č. 297/2016 Sb., je přípustné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu.12. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce. První funkcí je, že prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba. Druhou funkcí je, že zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). Dle nařízení musí zaručený elektronický podpis splňovat mimo jiné požadavek, dle kterého je jednoznačně spojen s podepisující osobou. Rovněž § 562 odst. 1 OZ pro právní jednání učiněné elektronicky stanovuje podmínky zachycení obsahu a určení jednající osoby.13. Otázkou elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018- 142, kde dospěl k závěru, že „ nelze za elektronický podpis dostatečný k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby (a k zachycení konkrétního jednání, které učinila) považovat např. vypsání jména a příjmení v datové zprávě (e-mailu, např. formou tzv. e-mailové patičky), nebo vypsání jména a příjmení textovým editorem v rámci podepisované písemnosti či vypsání nějaké sekvence znaků – kódu, promokódu, popř. připojení obrázku s křivkou vlastnoručního podpisu, nebo fotografie podepsané osoby. To platí i pro uvedení přihlašovacího jména (tzv. ID nebo login) a zadání hesla (PIN) spojeného s následným „odkliknutím“ nějakého dokumentu na konkrétní webové stránce, popřípadě odeslání SMS zprávy z mobilního telefonu určité osoby, telefonické potvrzení identity a souhlasu (prokazované nahrávkou hlasu při hovoru s operátorem), či zjištění IP adresy použité pro připojení k internetu a podobně. Nic z toho totiž z hlediska technologických vlastností samo o sobě objektivně nechrání „podepsaná“ data proti následné změně a ani dostatečně věrohodně, popř. vůbec, neumožňuje jednoznačnou identifikaci podepsané osoby, neboť vytvoření takových „podpisů“ není pod výhradní kontrolou konkrétní (identifikované a autentizovatelné) osoby. Takové údaje nejsou s podepsanými daty nijak pevně technicky spojeny, natož ve smyslu ověření integrity (nezměnitelnosti) podepsaných dat (zpětného určení obsahu jednání). U takových podpisů nelze provést standardizované ověření technické platnosti podpisu a učinit jednoznačný závěr, zda je podpis technicky platný (potažmo pravý), nebo ne. Při právním jednání v listinné podobě by podobný způsob „podepsání“ (n