7 C 204/2021-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovanou distančním způsobem Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout na žádost žalované peněžní prostředky do určité částky a žalovaná se zavázala prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalovaná při uzavírání smlouvy poskytla žalobkyni kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Žalobkyně poskytla žalované na její žádost peněžní prostředky v celkové výši [částka] bankovním převodem. Žalované byla poskytnuta dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka] na bankovní účet č. [bankovní účet] uvedený žalovanou ve smlouvě. Co se týká splácení úvěru, v bodě 4.1 a násl. Smlouvy je sjednáno, že žalovaná je povinna do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí [částka]. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než [částka], je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. První splátka úvěru tak činila [částka] a byla splatná k [datum]. Součástí žalované částky je poplatek za čerpání úvěru, jež dle bodu 5.1 smlouvy činí 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem [částka]. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobkyně, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalované. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalované. Dále je žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků, které jí byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaná povinna zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úvěru ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součásti jistiny dluhu žalované. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně činí [částka]. V bodě 6.6 smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že je žalovaná v prodlení se placením dluhu či jeho části, je povinna dále hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši [částka] měsíčně ([částka] + DPH) za mimosoudní vymáhání dlužné částky dle čl. 4 mandátní smlouvy ze dne [datum]. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši [částka]. Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalované v celkové výši [částka]. V souladu s čl. 6 smlouvy byla částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobkyně v následujícím pořadí: 1. příslušenství, poplatky za čerpání úvěru a smluvní pokuty tak, jak vznikla jejich splatnost, 2. jistina úvěru po částech odpovídajících jednotlivým čerpáním jistiny v pořadí tak, jak docházelo k čerpání jednotlivých částí jistiny. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaná v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaná dlužnou částku v době splatnosti neuhradila a je tak od [datum] v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalované byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky dne [datum], dlužnou částku neuhradila. 3. Usnesením č. j. 7C 204/2021-9 ze dne 22. 12. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované úvěr, včetně příslušenství splácet. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalované zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených – obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí a žalobkyně u žalované nenašla žádný negativní záznam. Dále byla úvěruschopnost žalované posuzována dle údajů, které žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, konkrétně čistý příjem [částka] a ostatní náklady [částka]. Žalovanou deklarovaný příjem není vyšší než průměrná hrubá měsíční mzda (v 1. až 3. čtvrtletí roku [částka]) či medián mezd (v 1. až 3. čtvrtletí roku [částka]), a nijak tedy nevybočuje z pravděpodobné výše příjmu osoby v produktivním věku. Výši příjmů si dále žalobkyně ověřila z výplatní pásky žalované, kde je patrná čistá mzda ve výši [částka], což je ještě vyšší částka než příjmy deklarované žalovanou. Z údajů uvedených na internetové stránce ČSÚ vyplývá, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činí [částka] ([částka] ročně děleno 12 měsíci po zaokrouhlení). Jelikož žalovaná jako výši svých nákladů uváděla částku [částka], počítala žalobkyně právě s částkou [částka]. K této byly následně připočítány náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši [částka]. Žalobkyně úvěruschopnost žalované prověřila tak, že odečetla výši žalovanou deklarovaných výdajů, upravených podle reálných odhadovaných nákladů, a to včetně nákladů na spotřebitelský úvěr – viz. výše ([částka]) od výše žalovanou doložených příjmů ([částka]), z čehož žalobkyně zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalované zůstane k dispozici alespoň dalších [částka]. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s ustanovením § 115a) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Z předložených listin učinil soud skutkový závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které žalobkyně převedla na účet žalované č. [bankovní účet] finanční prostředky, a to dne [datum] v částce [částka] a dne [datum] v částce [částka] Smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. celkem [částka]. Účastníci se dohodli, že žalovaný splatí minimální měsíční splátku ve výši 1/5 z dlužné částky vždy k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však [částka]. Byla dohodnuta úroková sazba ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným podle čl. 6 smlouvy, byla dohodnuta úroková sazba ve výši 8 % ročně. Účastníci se dohodli, že úroky se ke konci každého kalendářního měsíce stávají součástí jistiny. Celková výše úroků je tvořena součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně a dle výpisů k revolvingovému úvěru a činí [částka]. Pro případ porušení povinností žalovanou byla smlouvou sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za každý započatý měsíc prodlení. Žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši [částka]. Podle čl. 6 5. smlouvy v případě, že bude klient v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než šedesát dnů, stává se bez dalšího celý dluh splatným (tj. k splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu úvěrujícího) a úvěrující je oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky. Žalovaná na svůj dluh uhradila [částka]. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky, ovšem ani poté dluh nezaplatila. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení cel