7 C 50/2022-21 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 631 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 631 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela s žalovaným distančním způsobem Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do určité částky a žalovaný se zavázal prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalovaný při uzavírání smlouvy poskytl žalobkyni kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet] uvedený žalovaným ve smlouvě. Co se týká splácení úvěru, v bodě 4.1 a násl. Smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Součástí žalované částky je poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 1 000 Kč. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Dále je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součásti jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně činí 3 097 Kč. V bodě 6.6 smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se placením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 605 Kč. Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 7 071 Kč. V souladu s čl. 6 smlouvy byla částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobkyně v následujícím pořadí: 1. příslušenství, poplatky za čerpání úvěru a smluvní pokuty tak, jak vznikla jejich splatnost, 2. jistina úvěru po částech odpovídajících jednotlivým čerpáním jistiny v pořadí tak, jak docházelo k čerpání jednotlivých částí jistiny. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil a je tak od [datum] v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 2 631 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky dne [datum], dlužnou částku neuhradil. 3. Usnesením č. j. 7C 50/2022-9 ze dne 8. 4. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného úvěr, včetně příslušenství splácet. K tomu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne [datum] uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených – obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí a žalobkyně u žalované nenašla žádný negativní záznam. Dále byla úvěruschopnost žalovaného posuzována dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, konkrétně hrubý příjem (44 400 Kč), čistý příjem (28 000 Kč), náklady na obživu (3 500 Kč), náklady na bydlení (2 000 Kč) a ostatní náklady žalovaného (300 Kč). Výši příjmů si žalobkyně ověřila z výpisu z účtu žalovaného, kde jsou patrné příchozí platby (mzdy) v měsících prosinec 2020 až únor 2021 v průměrné výši 35 264 Kč (24 372 Kč, 33 649 Kč, 48 770 Kč), což je ještě vyšší částka než příjmy deklarované žalovaným. Jelikož žalovaný jako výši svých nákladů uváděl částku 5 800 Kč, počítala žalobkyně právě s částkou 10 500 Kč. K této byly následně připočítány náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila tak, že odečetla výši žalovaným deklarovaných výdajů, upravených podle reálných odhadovaných nákladů, a to včetně nákladů na spotřebitelský úvěr – viz. výše (11 700 Kč) od výše žalovaným doložených příjmů (35 264 Kč), z čehož žalobkyně zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších 23 564 Kč. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. 5. K jednání, nařízenému na [datum] se účastníci nedostavili, zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti a navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 6. Z předložených listin učinil soud skutkový závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které žalobkyně převedla na účet žalovaného č. [bankovní účet] finanční prostředky, a to dne [datum] v částce 5 000 Kč Smlouvou se žalovaný zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. celkem 1 000 Kč. Účastníci se dohodli, že žalovaný splatí minimální měsíční splátku ve výši 1/5 z dlužné částky vždy k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Byla dohodnuta úroková sazba ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným podle čl. 6 smlouvy, byla dohodnuta úroková sazba ve výši 8 % ročně. Účastníci se dohodli, že úroky se ke konci každého kalendářního měsíce stávají součástí jistiny. Celková výše úroků je tvořena součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně a dle výpisů k revolvingovému úvěru a činí 3 097 Kč. Pro případ porušení povinností žalovaným byla smlouvou sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 605 Kč. Podle čl. 6 5. smlouvy v případě, že bude klient v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než šedesát dnů, stává se bez dalšího celý dluh splatným (tj. k splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu úvěrujícího) a úvěrující je oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 7 071 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky, ovšem ani poté dluh nezaplatil. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v