13 C 297/2018-214 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Novém Jičíně dne [datum] se žalobce a) a [celé jméno původní účastnice] (dále„ původní žalobkyně“) domáhali určení, že vlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 109 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] – objekt k bydlení a pozemku parc. [číslo] o výměře 687 m2 – zahrada, vše se nachází v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vše vedeno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava (dále jen„ nemovitosti“), jsou manželé [celé jméno žalobce] a [celé jméno původní účastnice] a že nemovité věci náležejí do společného jmění manželů. Žalobu odůvodnili zejména tím, že dne [datum] uzavřeli se žalovanou darovací smlouvu, kterou darovali žalované výše uvedené nemovitosti a žalovaná se zavázala poskytnout dárcům veškerou potřebnou péči o jejich osobu a domácnost, zejména v době nemoci a stáří nebo toto zaopatření zajistit. Žalobci tvrdili, že žalovaná byla v průběhu roku 2017 těhotná a že se nastěhovala do výše specifikované nemovitosti koncem března 2018 společně s dítětem a jejím přítelem. Od nastěhování do nemovité věci byli žalobci pro žalovanou pouhým vzduchem a nevěnovala jim žádnou pozornost, s ničím jim nepomohla a zcela ignorovala jejich výzvy k poskytnutí pomoci. Žalobci opakovaně žalovanou vyzývali, nechť jim pomůže vyprat, vyžehlit, uklidit, posekat zahradu, uvařit, nakoupit základní potraviny a léky, umýt schody, vysát apod., což však žalovaná zcela ignorovala. Nevděk žalované se od března 2018 stupňoval, žalovaná zcela ignorovala žádosti žalobců a s ničím nepomáhala ani žádnou pomoc nezajistila. Z těchto důvodů byli žalobci nuceni odstoupit od smlouvy a odvolat výše specifikovaný dar pro nevděk ze strany žalované, neboť její jednání, respektive nejednání je ve značném rozporu s dobrými mravy. Dne [datum] předložili žalobci žalované osobně odstoupení od smlouvy a odvolání daru a vyzvali žalovanou k vrácení daru. Žalovaná převzetí odstoupení odmítla podepsat, proto byli žalobci nuceni zaslat odstoupení od smlouvy a odvolání daru prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne [datum] a bylo doručeno žalované dne [datum]. Dne [datum] byla žalované prostřednictvím právního zástupce žalobců zaslána výzva o odvolání daru a výzva k vrácení daru. Žalovaná však odmítla dar vydat. Pro případ, že by soud neposoudil uzavřenou smlouvu jako smlouvu darovací, měli žalobci za to, že došlo k odstoupení od smlouvy z důvodu porušení smluvních povinností žalovanou spočívající v neposkytnutí potřebné péče a pomoci. 2. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout, když namítala, že smlouva, kterou nabyla předmětné nemovitosti, nelze„ zcela označit jako darovací smlouvu“. Na předmětnou smlouvu totiž navazuje smlouva o finančním vyrovnání ze dne [datum] uzavřená mezi ní, tedy vnučkou původních žalobců a [celé jméno žalobce] mladším, druhým synem původních žalobců a za účasti původních žalobců jako svědků. Na základě uvedené smlouvy o finančním vyrovnání vyplatila [celé jméno žalobce] mladšímu částku ve výši 200 000 Kč, a to za přenechání jeho podílu na předmětných nemovitostech. [celé jméno žalobce] mladší a otec žalované [jméno] [celé jméno žalobce] jsou bratři. Uzavřením darovací smlouvy a smlouvy o finančním vyrovnání chtěli původní žalobci vlastně rozdělit svůj majetek mezi své potomky s tím, že nemovitosti nabude jedna z vnuček (dcera [jméno] [celé jméno žalobce]), která vyplatí druhého syna [celé jméno žalobce]. Na pořízení finančních prostředků pro vyplacení strýce si vzala úvěr, který doposud splácí. K uzavření dohody o vyplacení strýce došlo až po uplynutí předem domluveného„ bydlení na zkoušku“, kdy v nemovitosti bydlela spolu s původními žalobci (v nemovitosti začala bydlet po uzavření darovací smlouvy v srpnu 2016) a bylo tedy zřejmé, že společné bydlení„ funguje“. U předmětné darovací smlouvy se tedy vlastně nejednalo o darovací smlouvu, ale o vícestrannou smlouvu mezi původními žalobci a jejich potomky, dle které původní žalobci převedli vlastnictví k nemovitostem na jednoho z potomků (žalovanou), který za převod zaplatil úplatu jinému z potomků ([celé jméno žalobce] mladšímu). Nejednalo-li se o darování, tak ani nemohou být aplikována ustanovení o odvolání daru. Za podstatné však považovala to, že vůbec nejsou dány důvody odvolání daru. Původní žalobci s ní normálně komunikovali a navštěvovali se. Po celou dobu obývání domu společně s prarodiči nezaznamenala žádnou stížnost z jejich strany. Průběžně jim také nabízela pomoc s péčí o domácnost, péčí o zahradu, nákupy, vařením, s péčí o babičku. Na Vánoce 2017 se jí narodilo dítě a v březnu 2018 začal v domě se souhlasem žalobců též bydlet její partner [jméno] [příjmení]. V září 2018 pak provedli výměnu oken v jimi užívaných místnostech a stejná výměna je plánována k provedení v místnostech užívaných žalobci. Do nemovitosti tak již bylo investováno okolo 200 000 Kč. Po celou tuto dobu bylo soužití v domě bez problémů. Žalovaná se snažila původní žalobkyni zajistit péči pečovatelské služby, což však žalobce a) odmítl. Rovněž odmítl její nabídku, že bude babičce bezlepkově vařit vzhledem k podezření na začínající celiakii. Žalobce a) dokonce dne [datum] výslovně odmítnul pomoc při péči, a to„ do rozhodnutí právníka“. Má proto za to, že rozhodně nejsou dány důvody pro odvolání daru pro nevděk, zejména že by ublížila žalobcům úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že by zjevně porušila dobré mravy. Z její strany nedošlo ani k žádnému porušení„ darovací“ smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti ze dne [datum], a to ani k porušení závazku poskytnout dárcům veškerou potřebnou péči o jejich osobu a domácnost, nebo toto opatření zajistit, natož že by takové porušení zakládalo možnost odvolání daru pro nevděk. Jestliže poskytnutí péče nebo její zajištění odmítli, takto nelze považovat za porušení závazku z její strany. 3. Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 14. 2. 2020, č. j. 13 C 297/2018-38, ve znění opravného usnesení ze dne 25. 2. 2020, č. j. 13 C 297/2018-42, rozhodl, že v řízení bude na místo původní žalobkyně [celé jméno původní účastnice], která zemřela dne [datum], pokračováno s „ dědicem [celé jméno žalobce], narozeným [datum]“ (dále též jen„ žalobce b)“). 4. Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 9. 2. 2021, č. j. 13 C 297/2018-63, zamítl žalobu, aby bylo určeno, že vlastníky pozemku [parcelní číslo] o výměře 109 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] - objekt bydlení a pozemku [parcelní číslo] o výměře 687 m2 – zahrada, vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava (dále jen„ nemovitosti“), jsou žalobci a dále zavázal oba žalobce společně a nerozdílně k náhradě nákladů řízení žalované ve výši 18 920,46 Kč Okresní soud dospěl k závěru, že darovací smlouva ze dne [datum] má sama o sobě veškeré náležitosti darovací smlouvy, avšak smlouvu je třeba posoudit v kontextu dalších smluvních vztahů, a to především smlouvy o finančním vyrovnání. Pokud se žalovaná zavázala zaplatit svému strýci [celé jméno žalobce] mladšímu (tj. žalobci b)) částku 200 000 Kč, pak uzavřená smlouva pozbyla základní znak smlouvy darovací, tj. bezúplatnost, proto na posuzovaný případ nelze aplikovat ust. § 2072 a následujících občanského zákoníku a darování odvolat. Nedošlo rovněž k platnému odstoupení původních žalobců od smlouvy, neboť původní žalobci nikdy neučinili úkon odstoupení od smlouvy pro porušení smluvních povinností žalované. Žalovaná inkriminované ustanovení smlouvy o poskytnutí pomoci neporušila. I kdyby k porušení smluvní povinnosti žalované poskytovat původním žalobcům pomoc došlo, nelze z tohoto důvodu od smlouvy odstoupit, protože se jedná pouze o vedlejší závazek. 5. K odvolání žalobce a) Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 8. 2021, č. j. 16 Co 119/2021-97, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud konstatoval, že v průběhu řízení došlo„ s ohledem na změnu účastníků od podání žaloby“ ke změně žaloby, neboť žalobci se domáhali určení, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, avšak takto změněná žaloba (bez ohledu na to, že okresní soud o změně žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř. nerozhodoval) nemá zákonem požadované náležitosti. Nemovitosti nebyly předmětem pozůstalostního řízení po původní žalobkyni [celé jméno původní účastnice], takže dědictví ohledně sporných nemovitostí nebylo vypořádáno. Žalobci se změněnou žalobou domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, aniž by uvedli, jakého podílu na nemovitostech se každý z nich domáhá; žalobní petit je proto neurčitý. Tato vada žaloby musí být podle ust. § 43 odst. 2 o. s. ř. odstraněna a poté musí okresní soud o změně žaloby v souladu s ust. § 95 o. s. ř. rozhodnout. Dále odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby se věnoval ot