6 C 399/2023-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 30 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 337,5 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 333,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, úroku 21,39 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené , datum, mezi společností , právnická osoba, , jako původním věřitelem, a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 6 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč. Žalovaná si dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění za poplatek ve výši 720 Kč. Celkovou částku ve výši 54 720 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 912 Kč počínaje , datum, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Před uzavřením Smlouvy posoudil původní věřitel schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, zaplatila pouze částku ve výši 7 400 Kč. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 52 920 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané a učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen v 60 týdenních splátkách. Celková částka ke splacení činila 54 720 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti v den uzavření Smlouvy (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 7 400 K (z tvrzení žalobkyně). Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, (ze Smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána písemnou výzvou ze dne , datum, (z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne , datum, ).5. Z karty zákazníka soud zjistil, že v době žádosti o úvěru žalovaná žila s rodiči, neměla žádnou vyživovací povinnost. Byla zaměstnána s čistým příjmem 39 053 Kč a její výdaje činily 16 000 Kč.6. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaná měla další úvěry, které řádně nesplácela (viz sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ). Ze spisu , spisová značka, se pak podává, že žalovaná měla čistý měsíční příjem ve výši 16 000 Kč.7. Dle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalované nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalovanou tvrzené příjmy a výdaje nebyly ověřeny a doloženy žádnými dokumenty např. pracovní smlouvou, výplatními páskami, výpisy z účtu. Z úřední činnosti pak soud zjistil, že žalovaná měla další úvěry, které nesplácela, a to v celkové výši přesahující 200 000 Kč. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne , datum, jako neplatnou. (srovnej NS , spisová značka, )14. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 30 000 Kč žalovaná uhradila částku 7 400 Kč, soud proto přiznal žalobkyni zbývající část jistiny ve výši 22 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky 22 600 Kč za dobu od , datum, do , datum, . Oprávnění žalobkyně požadovat úhradu úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jejich výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.22 600 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 476 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.