26 C 21/2026-25 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že dne , datum, byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena Smlouva o povoleném přečerpání, číslo , Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky, Sazebník bankovních , Anonymizováno, a Úrokový lístek. Dle Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový limit k účtu mKonto č.ú. , č. účtu, do výše , částka, , který byl následně Dodatkem č. , Anonymizováno, ze dne , datum, navýšen na , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 18,90 % ročně z nesplacené jistiny, přičemž úroky byly dle VOP účtovány v měsíčních intervalech. Pro případ překročení povoleného limitu - tedy pro případ vzniku nepovoleného debetu je žalovaná povinna tuto částku splatit ihned. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru a z údajů zjistitelných v bankovních systémech. Žalovaná v žádosti uvedla výši příjmu částkou , částka, , což žalobkyně ověřila z výpisu transakcí na účtu žalované za posledních 6 měsíců. Žalovaná v žádosti neuvedla další splátky mimo banku, u níž žádá úvěr. Žalobkyně nicméně prostřednictvím CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že v době podání žádosti o úvěr měla žalovaná úvěry se splátkovým zatížením ve výši , částka, . Žalobkyně dále provedla kontrolu veřejně dostupných i interních evidencí, konkrétně interního blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík. Následně před uzavřením dodatku o navýšení úvěrového limitu č. , Anonymizováno, žalobkyně rovněž vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti a z výpisu transakcí k účtu žalované. Žalovaná v žádosti uvedla výši příjmu částkou , částka, , což žalobkyně ověřila z výpisu transakcí na účtu žalované za posledních 6 měsíců. Žalovaná v žádosti uvedla, že splácí měsíčně částku , částka, na dluhy mimo banku, u níž žádá o úvěr. Žalobkyně nicméně prostřednictvím CCB/CBCB a vlastních systémů zjistila, že v době podání žádosti o úvěr měla žalovaná úvěry se splátkovým zatížením ve výši , částka, . Žalobkyně dále v obou případech provedla kontrolu veřejně dostupných i interních evidencí, konkrétně interního blacklistu, registru neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík.2. Žalovaná překročila úvěrový limit a nezajistila dostatek peněžních prostředků k pokrytí transakce a dostala se tak do nepovoleného debetního zůstatku. Z toho důvodu žalobkyně odstoupila od smlouvy a dluh se stal splatným ke dni , datum, . Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši , částka, , která je tvořena rozdílem mezi čerpanou částkou ve výši , částka, a částkou splátek zaplacených žalovanou ve výši , částka, s připočtením poplatků ve výši , částka, a úroků ve výši , částka, , dále z dlužného smluvního úroku zkapitalizovaného ke dni , datum, na částku , částka, , dlužného úroku z částek po splatnosti a nepovoleného debetního zůstatku zkapitalizovaného ke dni , datum, na částku , částka, , úroku ve výši 18,90 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalované doručila předžalobní výzvu, žalovaná však na dlužnou částku ničeho neuhradila.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o Povoleném přečerpání č. , Anonymizováno, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, . Povolené přečerpání bylo žalobkyní zřízeno jako spotřebitelský úvěr, jehož prostřednictvím mohla žalovaná opakovaně přečerpat disponibilní zůstatek na účtu č. , Anonymizováno, vedeném u žalobkyně na základě Smlouvy o vedení účtu. Žalovaná se smlouvou zavázala úvěrový limit nepřekročit a splácet dle sjednaných podmínek. Úrok z povoleného přečerpání byl sjednán ve výši 18,90 % ročně. Pro případ prodlení se splácením se žalovaná zavázala platit poplatek, smluvní pokutu či jiné platby dle Sazebníku (ze smlouvy o povoleném přečerpání včetně podmínek pro povolené přečerpání, sazebníku bankovních poplatků žalobkyně, úrokového lístku žalobkyně). Dne , datum, žalobkyně uzavřela s žalovanou dodatek č. , Anonymizováno, ke smlouvě o povoleném přečerpání, kterým se žalobkyně zavázala navýšit úvěrový limit žalované na částku , částka, (z dodatku č. , Anonymizováno, ke smlouvě o povoleném přečerpání). Žalovaná přečerpala povolený debetní zůstatek dne , datum, , když její zůstatek na účtu činil – , částka, (z výpisu z účtu m-konta). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně odstoupila od smlouvy o povoleném přečerpání na běžném účtu mKonto a zároveň Smlouvy o vedení běžného účtu mKonto bankovních a dalších služeb, protože klientovi vznikl na předmětném účtu nepovolený záporný zůstatek, který nebyl hrazen ani v přiměřené době po svém vzniku (z odstoupení ze dne , datum, včetně dodejky). Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, (z předžalobní výzvy ze dne , datum, , z poštovního podacího archu). Při zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně vycházela toliko z údajů od žalované uvedených v žádosti žalované a nahlížela do interních rejstříků a CBCB (ze žádosti žalované a z výpisu z rejstříků).6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. V souladu s cit. ust. § 9 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dost