Okresní soud v Novém Jičíně 8 C 179/2026-20 – Neplatnost právního jednání

Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky , částka, , úroku 8,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 %. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně BNP Paribas Personal finance, a.s. uzavřel s žalovanými dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovaným úvěr ve výši , částka, . Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanými bylo dohodnuto splácení úvěru spolu s úrokovou sazbou ve výši 8,99 % p.a. po celou dobu platnosti úvěrové smlouvy. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanými bylo dohodnuto splácení poskytnutého úvěru v měsíčních splátkách ve výši , částka, počínaje měsícem březnem roku 2022. Dále bylo dohodnuto, že žalovaní zaplatí právní předchůdkyni žalobkyně vyúčtované poplatky, tedy ceny poskytnutých služeb a provedených úkonů ve výši stanovené sazebníkem platným ke dni vyúčtování a za pojištění pro případ nemožnosti splácení částku ve výši , částka, . Předchůdce žalobkyně v souladu se zákonem ověřil úvěruschopnost žalovaných a tito byli po posouzení vyhodnoceni jako úvěruschopní. Žalovaní platili dohodnuté splátky od měsíce října roku 2022 do měsíce června roku 2025, a to nepravidelně. Žalobkyně upomínala žalované k zaplacení dlužných splátek a vzhledem, že tito tak neučinili, odstoupila žalobkyně ke dni , datum, od úvěrové smlouvy v souladu ust. bodu 5.2 Produktových podmínek pro klasické úvěry. Vzhledem k tomu, že žalovaní na upomínky nereagovali a dlužné splátky nezaplatili, byli dne , datum, vyzváni k zaplacení dluhu v termínu do , datum, s tím, že zůstatek úvěru se stal splatný dne , datum, . Žalovaní svou povinnost nesplnili a pohledávku žalobkyně nezaplatili. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši , částka, , nezaplacených smluvních úroků ve výši , částka, za dobu ode dne , datum, do , datum, z dlužné jistiny a nezaplacených poplatků za pojištění v měsíci 08/2025 ve výši , částka, . BNP Paribas , právnická osoba, , akciová společnost, odštěpný závod: , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČ: 3814742 dne , datum, uzavřel jako postupitel se společností , Jméno žalobkyně, ., , adresa, , IČ , IČO žalobkyně, , smlouvu o postoupení pohledávek.2. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že žalovaní v žádosti uvedli příjem ve výši , částka, a , částka, . Předchůdce žalobkyně počítal s příjmem , částka, . Předchůdce žalobkyně tedy aktivně prověřoval insolvenční rejstřík, bankovní registr a exekuční portál. Žalovaní na žádosti uvedli výdaje ve výši , částka, a nájemné ve výši , částka, . Předchůdce žalobkyně proto stanovil životní výdaje žalovaných po zohlednění jejich situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení a konkrétních sdělených dat žalovaným) na částku , částka, . Zároveň předchůdce žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaných stanovil maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Žalovaní na žádosti uvedli splátky ve výši , částka, . Předchůdce žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistil, že žalovaní měli v době žádosti tyto úvěry mimo žalobkyni ve výši , částka, (v rámci žádosti konsolidován), úvěr mimo žalobkyni ve výši , částka, (v rámci žádosti konsolidován) úvěr mimo žalobkyni se splátkou , částka, . Žalobkyně tvrdí, že při stanovení částky výdajů žalovaných pro účely posouzení úvěruschopnosti vycházel právní předchůdce žalobkyně z dat o existujících splátkových závazcích žalovaných zjištěných dotazem do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalovaní na úvěr zaplatili celkem částku , částka, .3. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.4. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Předchůdce žalobkyně se dne , datum, zavázal, že žalovaným jako úvěrovaným poskytne v jejich prospěch peněžní prostředky ve výši , částka, s roční úrokovou sazbou 8,99 % a žalovaní se zavázali, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí ve 107 měsíčních splátkách ve výši , částka, a , částka, za pojištění. Celková částka, kterou byli žalovaní povinni zaplatit činila , částka, . Část úvěru byla použita na úhradu splatných a nesplatných dluhu ze smluv o úvěru: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Nedílnou součástí úvěrové smlouvy jsou jako přílohy Produktové podmínky platné od , datum, . (zjištěno z dokumentu nadepsaného Žádost/smlouva o klasickém úvěru č. , hodnota, , přihláška k pojištění pro klasický úvěr, Produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry a Všeobecnými obchodními podmínkami) Pohledávka za žalovanými byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni , datum, (z notářského zápisu ze dne , datum, ). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalované k úhradě částky , částka, (zjištěno z dopisu ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou ze dne , datum, žalované k úhradě dluhu ve výši , částka, (z předžalobní upomínky ze dne , datum, ).5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdce žalobkyně se dne , datum, zavázal, že žalovaným jako úvěrovaným poskytne v jejich prospěch peněžní prostředky v celkové výši , částka, s tím, že část úvěru bude použita na úhradu splatných a nesplatných dluhu ze smluv o úvěru: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a žalovaní se zavázali, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni úrok, pojistné a poplatky. Z důvodu prodlení žalovaných žalobkyně úvěrovou smlouvu zesplatnila dopisem ze dne , datum, , ve kterém žalované vyzvala k úhradě dluhu ve výši , částka, . Žalovaní dosud na úvěrový účet uhradili , částka, . Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaných vyšla z údajů, které žalovaní vyplnili v žádosti o úvěr a z výpisu z registrů. K zaplacení žalované částky byli žalovaní vyzýváni předžalobní upomínkou.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.10. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.11. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.14. Pohledávka společnosti BNP Paribas Pesonal Finance a.s. za žalovanými byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanými byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu předchůdce žalobkyně vystupoval ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaní ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitelé, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.16. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaných tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“17. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaných. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . proti GK, k předběžné otázce vznesené českým soudem k právní úpravě zákona č. 257/2016 Sb., ze kterého vyplývá, že čl. 8 a 23 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.)18. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaní předchůdci žalobkyně poskytli informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaných s odbornou péčí, a že předchůdce žalobkyně tyto poměry prověřoval také nahlédnutím do veřejných rejstříků. Žalovaní předchůdci žalobkyně sdělili údaje ohledně svého zaměstnavatele a výše čisté mzdy, žalobkyně však tato pouhá tvrzení žalovaných dále nijak neprověřila. Pokud jde o výdaje, pak žalovaní celkové náklady domácnosti uvedli pouze ve výši , částka, a nájemné ve výši , částka, . K výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobkyně jiné důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaných nedoložila, a to ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobkyně neprokázala, že prověřila z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených zdrojů, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalovaných, přičemž zjišťování skutečných poměrů žalovaných by zahrnovalo například také to, jaká je výše nájemného, které žalovaní měsíčně platí, zda májí vyživovací povinnost k nezl. dětem atd. Není prokázáno ani tvrzení žalobkyně, že před uzavření smlouvy o úvěru prováděla lustraci žalovaných ve veřejně přístupných rejstřících.19. Nelze než uzavřít, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaných splácet spotřebitelský úvěr, a proto soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 576 o. z.).20. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovaným plnila. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaní čerpali částku , částka, a uhradili celkem částku , částka, . Uvedená tvrzení žalovaní nijak nerozporovali Žalovaní jsou tedy povinni společně a nerozdílně žalobkyni zaplatit rozdíl částek , částka, a , částka, , což činí , částka, .21. Jelikož jsou žalovaní se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od , datum, do zaplacení. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.22. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.23. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 9 %). Tyto náklady v celkové výši , částka, sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a dvou paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka po , částka, podle § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem.