Okresní soud v Novém Jičíně 8 C 183/2026-27 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou doručenou dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 %. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřely dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jíž nedílnou součástí se staly Úvěrové podmínky. V souladu s úvěrovou smlouvou byla žalovaná oprávněna čerpat revolvingový úvěr, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné měnit výši úvěrového rámce. Konečný sjednaný úvěrový rámec činil , částka, . Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky příslušná část čerpaného revolvingového úvěru a pravidelné poplatky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta na 20. den kalendářním měsíci. Žalovaná načerpala celkem částku ve výši , částka, a uhradila celkem částku ve výši , částka, . Žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila a žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne , datum, . Žalovaná částka ve výši , částka, představuje neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , poplatky za pojištění ve výši , částka, , náklady na vymáhání ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Další příslušenství představuje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok ve výši , částka, za dobu od , datum, do , datum, . 2026, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že zjišťovala kreditní skóre, prověřila registry a dostupné databáze a vypočítala částku, která žadateli o úvěr zbývá po odečtení mandatorních výdajů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení.2. Žalobkyně v podání ze dne , datum, doplnila svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalované. Žalobkyně uvedla, že je zaměstnanec společnosti , Anonymizováno, s.r.o. , adresa, s průměrným měsíčním příjmem ve výši , částka, , což žalobkyně ověřila z výpisů z účtů za období od , datum, do , datum, . Žalovaná disponovala cca , částka, navíc, což žalobkyně do výpočtu nezahrnovala. Prostřednictvím výpisu z účtu byly ověřeny zbytné a jednorázové výdaje. Dále žalobkyně identifikovala zbytné a jednorázové výdaje, o kterých žalobkyně předpokládala, že je žalovaná po převzetí závazku omezí. Žalobkyně rovněž provedla lustraci v NRKI, SOLUS, ISIR a CEE. Dodatkem k úvěrové smlouvě byla výše úvěrového rámce zvýšena na částku , částka, .3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.5. Soud vzal z předložených listin za prokázané následující skutečnosti:Žalovaná dne , datum, podepsala elektronicky smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s původním úvěrovým rámcem , částka, . Úvěr v celkové částce , částka, se žalovaná zavázala splácet ve výši minimální měsíční splátky 4 % z úvěrového rámce, tj. minimálně , částka, . Roční úroková sazba byla sjednána na 26,28 %. Roční procentní sazba nákladů byla sjednána na 29,7 %. Pro případ opoždění se zaplacením splátky nebo nesplácení úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši , částka, , pro případ, že by dlužná splátka byla nižší než , částka, , byl žalobce oprávněn účtovat smluvní pokutu maximálně ve výši dlužné splátky. V souvislosti s upomínáním byl sjednán poplatek ve výši , částka, za každý měsíc vymáhání. Žalovaný se v úvěrové smlouvě přihlásil k pojištění pro případ schopnosti splácet úvěr v rámci Balíčku pojištění MAX+, kdy měsíční úhrada za pojištění byla sjednána ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, - šikovný účet ze dne , datum, ). Součástí úvěrové smlouvy byly Úvěrové podmínky platné od , datum, (z Úvěrových podmínek). Žalovaná podepsala dne , datum, elektronicky prostřednictvím kódu k úvěrové smlouvě, kterou se výše úvěrového rámce z původních , částka, změnila na , částka, (z Dodatku k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem , var. symbol, ze dne , datum, ). Žalovaná celkem načerpala v rámci úvěrové smlouvy částku , částka, a uhradila ve splátkách celkem částku , částka, (z Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalovaná byla žalobkyní vyzván k úhradě celého úvěru ve výši , částka, do 14 dnů od sepsání výzvy (z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne , datum, ), kterou žalobkyně odeslala žalované dne , datum, (z Podacího archu , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Právní zástupce žalobkyně upozornil žalovanou na zaplacení žalované částky (z Předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, ), která byla odeslána žalované dne , datum, (z Podacího archu , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně proces prověřování úvěruschopnosti u žalované a zjistila ze sdělení žalované, že má příjem ve výši , částka, , ostatní členové disponují měsíčním příjmem , částka, a měsíční výdaje celé domácnosti ve výši , částka, (z Karty klienta). Provedl lustrace v registrech (z Úvěrové zprávy), stanovil maximální limit splátky (po započtením splátek jiným společnostem, normativních nákladů na bydlení a životního minima členů domácnosti (z Ověření bonity MLS) a analyzoval transakce na účtu žalované za dobu od , datum, do , datum, . Za uvedené období byly na účtu žalovaného příchozí transakce , částka, a odchozí transakce , částka, (z Přehledu pohybů na účtech žalované za období od , datum, do , datum, ).6. Soud shrnuje skutkový stav takto:Žalobkyně jako poskytovatel úvěru a žalovaná jako klient podepsaly dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru. Žalobkyně jako poskytovatel bezúčelového revolvingového úvěru umožnil žalovanému čerpal úvěr až do sjednaného úvěrového rámce ve výši , částka, se sjednanou minimální měsíční splátkou ve výši 4 % z úvěrového rámce, tj. minimálně , částka, a úrokovou sazbou 26,28 % ročně vždy do 20. dne v měsíci. Žalovaná dále podepsala dne , datum, dodatek k úvěrové smlouvě, kterou se výše úvěrového rámce z původních , částka, změnila na , částka, . Žalovaná čerpala celkem na úvěr částku , částka, a na splátkách uhradila , částka, . Ke dni , datum, žalobkyně úvěr zesplatnila. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně provedla proces ověřování úvěruschopnosti žalované.7. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud věc jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobkyní jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.8. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.16. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , III. ÚS 4129/18).17. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).18. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).19. Ústavní soud ČR v nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne , datum, zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.20. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C–679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, . Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.21. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně nevyhodnotila správně schopnost žalované splácet úvěr. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalované, jeho osobních a majetkových poměrů, vyšel při uzavírání úvěrové smlouvy z údajů sdělených žalovanou. Tvrzený příjem žalovaného byl ověřen z výpisu z účtu, který měla žalobkyně k dispozici za období od , datum, do , datum, . Z tohoto výpisu z účtu ale není zřejmé, kolik činil disponibilní zůstatek na sledovaném účtu v době uzavírání úvěrové smlouvy a jeho dodatku. Je k dispozici pouze údaj o čerpání (, částka, jako příchozí platby a dále mínusová částka , částka, jako odchozí platby). V květnu 2025 došlo k navýšení úvěrového rámce a k výraznému navýšení splátkového zatížení žalované. Postup prověřování úvěruschopnosti u žalované se nejeví jako dostatečné. Žalobkyně měla zaměřit svůj zájem jednak na disponibilní zůstatek na účtu žalované za sledované období v kombinaci s ověřením nezbytných měsíční výdajů hlavně na bydlení a jiné životní náklady např. z podnájemní smlouvy, SIPO, plateb za internet, za výživné atd. Pokud žalobkyně postavila svůj závěr na tvrzení, že žalovaná je schopna hradit splátku úvěru za na předpokladu, že se žalovaná uskromní a omezí své výdaje v kombinaci s analýzou tvrzených údajů a statistických modelů, může tento postup žalobkyně vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , I. ÚS 1543/2021). Z údajů, které měla žalobkyně v době uzavírání zejména dodatku k úvěrové smlouvě k dispozici, nemohl být učiněn závěr o neexistenci důvodných pochybností o schopnosti žalované splácet úvěr (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).22. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalované byla poskytnuta částka , částka, , na kterou uhradila , částka, . Žalovaná se tudíž bezdůvodně obohatila o , částka, (, částka, mínus , částka, ). Z důvodu neplatné smlouvy žalobkyni nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších poplatků a úroků zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaná byla v řízení nečinná a netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání žalobkyně ze dne , datum, , neboť obsahuje doplnění a upřesnění žaloby, které mělo být obsahem již samotné žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a nejedná se proto o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu.