Okresní soud v Novém Jičíně 8 C 193/2024-96 – Služebnost
Okresní soud v Novém Jičíně · 19. 5. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
Žalobkyně se žalobou došlou k soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: , adresa, , rodinný dům, stavba stojí na pozemku parc. č, Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: , adresa, , rodinný dům, vše zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedeném u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , jméno FO, . Žalobkyně navrhovala, aby veškeré nemovitosti byly přikázány žalovanému, jenž o ně projevil zájem, a který vyplatí žalobkyni vypořádací podíl ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že účastníci vlastní každý podíl o velikosti ideální 1/2. Žalobkyně již nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovanou stranou a nemůže být nucena setrvávat ve spoluvlastnictví. Dle žalobkyně nemovitosti není možné reálně rozdělit tak, aby mohli všichni účastníci plnohodnotně nemovitosti využívat. V případě předmětných nemovitostí není dána faktická a funkční dělitelnost věcí. Reálným rozdělením by navíc došlo ke snížení hodnoty nemovitostí, když rozdělení věcí brání to, že by v jeho důsledku byla hodnota nově vzniklé věci, která by měla být účastníkům přikázána nižší než peněžní ekvivalent, kterého by se mu dostalo jako náhrady za to, že pozbývá konkrétní podíl na věci. Pro případ, že by nebyly nemovitosti přikázány žalovanému, navrhovala žalobkyně prodej nemovitostí s tím, že výtěžek bude rozdělen mezi účastníky podle velikosti podílu, zde je však třeba součinnosti obou účastníků, kdy žalovaný tuto součinnost prozatím odmítá. Účelově v závěrečném návrhu poté, co žalobkyně nesouhlasila s písemným znaleckým posudkem předloženým žalovaným a provedeným výslechem znalce u jednání, žalobkyně navrhovala přikázat nemovitosti žalobkyni za 1 milion Kč, což převyšuje znalecké ocenění.2. Žalovaný navrhoval zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví s tím, že na vypořádání podílového spoluvlastnictví zaplatí žalobkyni částku , částka, podle předloženého znaleckého posudku. V řízení bylo nesporné, že účastníci nechtějí setrvávat ve spoluvlastnictví, že každý vlastní podíl o velikosti ½. Rovněž bylo v řízení nesporné, že nemovitosti nelze reálně rozdělit. Žalovaný poukazoval na skutečnost, že je vlastníkem podílu ideální 1/2 předmětných , Anonymizováno, výhradním vlastníkem pozemku , Anonymizováno, kterém stojí část předmětné stavby rodinného domu , adresa, , a sousedních pozemků , Anonymizováno, zastavěné plochy a nádvoří, , Anonymizováno, plochy a nádvoří, par. , Anonymizováno, zahrady a pozemku , Anonymizováno, , vše zapsáno v katastrálním , Anonymizováno, . Dne , datum, paní , tituly před jménem, , jméno FO, , narozená , Anonymizováno, , bytem , adresa, , jako prodávající a společnost Realitní , právnická osoba, . se sídlem v , adresa, , zastoupena jednatelem , jméno FO, jako kupující, uzavřeli kupní smlouvu na prodej podílu ideální 1/2 předmětných nemovitostí , Anonymizováno, Kupní cena předmětu koupě činila , částka, . Následně dne , datum, společnost Realitní , právnická osoba, ., jako prodávající a žalobkyně, zastoupena jednatelem , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , jako kupující, uzavřeli kupní smlouvu s totožným předmětem koupě, kdy kupní cena předmětu koupě činila , částka, . Žalobkyně přitom v rámci předmětného vypořádání necelé 2 měsíce od nabytí požaduje jako obvyklou cenu podílu částku , částka, , tedy více než dvojnásobek ceny, za kterou podíl nabyla a více než trojnásobek ceny za kterou podíl nabyl předchozí nabyvatel. Původně žalovaný tvrdil, že mu svědčí zákonné předkupní právo jako výlučnému vlastníku pozemku , Anonymizováno, , na němž je postavena část předmětné stavby rodinného , Anonymizováno, průběhu řízení však žalovaný přestal uplatňovat tuto svou námitku ohledně jeho předkupního práva s tím, že nebude podávat žalobu na nahrazení projevu vůle, jak dříve avizoval.3. Po provedeném dokazování má soud z výzvy žalobkyně ke zpřístupnění nemovitosti z , datum, prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného ke zpřístupnění nemovitostí a jednání ohledně dalšího užívání. Dle podacího lístku byla výzva zaslána , datum, . Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou podíloví spoluvlastníci ve výši podílu každý jedné ideální poloviny, a to pozemku parcelního , Anonymizováno, , , Anonymizováno, plochy a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, která stojí na pozemku par. , Anonymizováno, dále jsou spoluvlastníci pozemku par. č. 73/3 zastavěné plochy a nádvoří, na němž stojí stavba , adresa, , rodinný dům s poznámkou, že stavba je součástí pozemku , Anonymizováno, je zapsáno v katastrálním území , Anonymizováno, , obce , adresa, na , Anonymizováno, , hodnota, zapsané v Katastrálním úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , jméno FO, . Nabývacím titulem žalovaného je darovací smlouva ze dne , datum, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, . Nabývacím titulem žalobkyně je kupní smlouva ze dne , datum, s právními účinky zápisu k okamžiku , datum, , ze které dále soud zjistil, že předmětné podílové spoluvlastnictví žalobkyně nabyla od společnosti Realitní , právnická osoba, ., , adresa, za částku , částka, . Z kupní smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně z , datum, , soud zjistil, že nabyla předmětné nemovitosti od prodávající , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, za částku , částka, . Z internetového článku na , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že v článku s názvem – , jméno FO4. Ze znaleckého posudku číslo , č. účtu, a z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce v oboru stavebnictví, stavby obytné a stavby průmyslové, ekonomika – ceny a odhady nemovitostí ze dne , datum, soud zjistil, že předmětem posudku je ocenění obvyklé ceny nemovité věci, , Anonymizováno, parcelního čísla 73/3 v katastrálním , adresa, , hodnota, . Znalecký posudek vypracoval znalec na základě zadání žalovaného ze dne , datum, a místního šetření ze dne , datum, . Obsahem znaleckého posudku je zadání znaleckého posudku, výčet podkladů, nález, posudek, odůvodnění, závěr, seznam příloh a znalecká doložka. V průběhu místního šetření bylo provedeno zejména orientační zaměření stávajících obrysů stavby za účelem ověření předaných podkladů (zejména geometrického zaměření/situace), zaměření jednotlivých místností za účelem stanovení užitné plochy, pořízení fotodokumentace a převzetí a vyhodnocení dalších písemných podkladů, když veškeré podklady jsou uvedeny v části Nález tohoto znaleckého posudku. Znalec vypracoval obrázek, a to snímek z katastrální mapy – rozdělení , Anonymizováno, , hodnota, , Anonymizováno, , hodnota, a obrázek půdorys stávajícího stavu domu. Nechal zpracovat , tituly před jménem, , jméno FO, písemnou technickou zprávu z , datum, o statickém posouzení stavby, podle které je posuzovaný objekt popsán jako rodinný , Anonymizováno, (, adresa, ) stojící fakticky na pozemcích parcelního , Anonymizováno, území Jestřábí u , Anonymizováno, . Objekt je určen k trvalému bydlení, v době posouzení neobydlený. Stáří je odhadováno na konec 19. století. Po roce , Anonymizováno, měly proběhnout stavební úpravy a zásah do hospodářské , Anonymizováno, stavby odpovídá stáří, avšak část údržby byla zanedbána zejména u přístavby. U rodinného domu při větších srážkách proniká voda do sklepa. Je zde trvale zavlhčení zdiva a podlahy. Ohledně krovu jsou vidět známky zatékání, napadení dřeva, komín je polorozpadlý. U přístavby je nevhodné řešení srážkových vod, to je svod bez odvedení, rozbředání zeminy v podzákladí a poklesu rohu. V důsledku toho vznikají trhliny na zdivu i podlaze. Zatím bez bezprostřední ohrožení stability. U přístavby dochází k nestejnoměrnému sedání stavby, opravy dokument hodnotí jako složité, nákladné. , tituly před jménem, , jméno FO, ve své zprávě doporučuje demolici a novou přístavbu. Ze znaleckého posudku a následného výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že souhrnná obvyklá cena funkčního celku (, hodnota, stanovena ve výši , částka, . Současně je zřejmé, že stavba je fakticky umístěna na pozemcích parcelního čísla 73/1 a , Anonymizováno, , hodnota, ) a částečně i na pozemku , hodnota, předmětem spoluvlastnictví na LV 14. Uvedený stav lze v této souvislosti označit jako přístavek/část stavby na cizím pozemku. Dále byla vyhodnocena absence právně zajištěného přístupu k oceňovaným nemovitým věcem jako majetková okolnost významná z hlediska obchodovatelnosti a obvyklé ceny z pohledu potencionální třetí osoby. Souhrnná obvyklá cena funkčního celku byla stanovena porovnávací metodou na základě realizovaných převodů porovnatelných rodinných domů. Zjištěné rozdíly mezi oceňovanou nemovitostí a srovnávacími případy byly vyjádřeny korekčními koeficienty s věcným oddělením jednotlivých vlivů tak, aby nedocházelo k jejich duplicitnímu započtení; technický stav, akumulace vad byly vyjádřeny koeficientem K1=0,95, zatímco specifické právní a dispoziční vlivy (zejména absence právně zajištěného přístupu a přestavek/umístění části stavby mimo režim LV) byly vyjádřeny samostatně koeficientem K6=0,77. U srovnávacích převodů je koeficient K6 ponechán ve výši 1, pokud jde o běžně obchodovatelné rodinné domy bez obdobných specifických právních vad. Z realizovaných cen srovnávacích nemovitostí byla odvozena jednotková cena na 1 m2 užitné plochy a následně upravena korekčními koeficienty na srovnatelný technický a velikostní standard. Tím byla zjištěna průměrná upravená jednotková cena bez zohlednění specifických právních /faktických vad (bez K6) ve výši , částka, na 1 m2. Specifické majetkoprávní okolnosti, které se u běžně obchodovatelných rodinných domů zpravidla nevyskytují v porovnatelném rozsahu (zejména absence právně zajištěného přístupu a přestavek/umístění části stavby mimo režim pozemku na LV č. , hodnota, ) byly do výsledku promítnuty samostatným koeficientem K6 = 0,77. V této ceně tak jsou zohledňovány koeficienty K1 – technický stav a vybavení rovná se 0,95, který vyjadřuje vliv stavebně technického stavu, míry zanedbání údržby a očekávaných nákladů, kdy je zvolen mírně redukční koeficient. Dále je zohledňován koeficient K6 = 0,77, jehož hodnota je stanovena jako kompaktní součin dvou typových vlivů, a to absence právně zajištěného přístupu k nemovitostem a stavbě (diskont, typově 0,85) a přesah/přestavek/část stavby na cizím pozemku – umístění části stavby na , Anonymizováno, režim LV č. , hodnota, (diskont, typově 0,90). Pro potřeby vyjádření ceny vztahované k právnímu , Anonymizováno, souhrnná cena rozložená na složku , Anonymizováno, zbytkovou složku stavby a následně byla provedena alokace hodnoty stavby dle podílu užitných ploch (část na LV 14, část , Anonymizováno, Výsledná cena vztahovaná k LV č. , hodnota, činí , částka, . Obvyklá cena oceňovaného spoluvlastnického podílu ideální jedné poloviny na nemovitých , Anonymizováno, stanovená jako částka , částka, . Skutečnost, že , Anonymizováno, zčásti zasahuje na parcelu číslo 73/2 ve výlučném vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků je významnou majetkoprávní okolností z pohledu třetí osoby. Tato okolnost byla v ocenění promítnuta dvojím metodicky odděleným způsobem tak, aby nedošlo k duplicitnímu započtení, a to za prvé, diskont obchodovatelnosti (právní nejistoty) byl zahrnut do samostatného koeficientu K6 = 0,90, který zahrnuje i další specifické právní/dispoziční vlivy. Za druhé rozpad (alokace) hodnoty stavby byl proveden podle podílu užitných ploch, to je přibližně 70,19 % /29,81 %, čímž byla transparentně oddělena část hodnoty stavby vztahována k LV č. , hodnota, od části odpovídající přesahu/představku , Anonymizováno, je zajištěno, že přesah stavby , Anonymizováno, v závěru zohledněn, jak ve smyslu tržní nejistoty (diskont), tak i ve smyslu přiřazení hodnoty stavby k odlišnému režimu pozemku. Absence právně zajištěného přístupu, to je bez služebnosti či jiného právního titulu zajišťujícího dlouhodobě vymahatelný přístup pro třetí osobu, představuje z pohledu trhu podstatnou překážku, která je vyjádřena v koeficientu K6 =0,85, jako samostatná složka specifických právních (dispozičních vad), aby nebyl zaměňován s technickým stavem a nebyl započten duplicitně jinými korekcemi. Technický stav stavby pro potřeby porovnávací metody byl zohledněn koeficientem K1 =0,95. Tato korekce vyjadřuje kumulaci zjištěných vad, provozních omezení a očekávaných nákladů potřebných k uvedení objektu do standardně uživatelného stavu, které se na trhu typicky promítají do snížení ochoty kupujícího akceptovat jednotkovou cenu. Současně je postup nastaven tak, aby technické faktory (K1) nepřekrývaly právní/dispoziční vady (K6). Omezené technické podmínky napojení (voda/kanalizace apod.) byly zohledněny při stanovení jednotkové obvyklé ceny pozemku, korekcí technické infrastruktury. V posudku zohledněny 0,70, to je primárně ve vazbě na absenci standardního napojení na vodovod a kanalizaci a s tím spojený nižší užitný standard a očekávané investice. Při interpretaci vlivu technických sítí je současně rozlišeno, že nákladová a organizační náročnost zřízení/úprav elektrické přípojky se typově promítá do ceny v menším rozsahu než řešení odkanalizování a zajištění standardního vodního zdroje/přípojky, případně plynu. Na základě uvedeného znalec uzavřel, že obvyklá cena oceňovaného spoluvlastnického podílu ideální jedné poloviny na nemovitých věcech evidovaných na LV číslo , hodnota, pro katastrální území Jestřábí u Fulneku činí , částka, , a to při zohlednění technického stavu stavby a specifických právních a dispozičních omezení relevantních z pohledu potencionální třetí osoby. Skutečnost, že část stavby zasahuje mimo režim pozemku na LV č. , hodnota, (přesah/přestavek na par. č. 73/2) a současně absence právně zajištěného přístupu byly v ocenění promítnuty samostatně a metodicky odděleně tak, aby nedošlo k duplicitnímu započtení týchž vlivů v rámci jednotlivých korekcí a rozkladu výsledné ceny. Z výpovědí znalce k námitkám žalobce soud zjistil, že není pravda, že by 2x v obvyklé ceně negativně hodnotil přesah stavby na cizí pozemek. Nejprve se musí ocenit hodnota jako celek a pak zjistit právní a skutkové vady. Pak se započte koeficient K6, kde se zohledňují právní vady, a to, že přestavek zasahuje na cizí pozemek. Po zohlednění koeficientu K6 vznikne cena celku rodinného domu. V této fázi se pozemek nezohledňuje. Koeficient K6 řeší o kolik je celek hůře obchodovatelný z důvodu právních nejistot. Poměr 70,19 m² (dům bez přestávku) /29,81 (což je přestavek) už cenu znovu nesnižuje. Pouze říká, jak se již vypočtená zbytková cena (po zohlednění koeficientu K6) rozdělí mezi část na LV č., hodnota, a mimo LV číslo , hodnota, , to , Anonymizováno, (přestavek). Přestavek má hodnotu , částka, . V předmětné věci použil jednotkovou cenu ve výši , částka, za 1 m2, kdy zohledňuje koeficient 0,7, když pracoval s jednotkovými cenami 990 – , částka, za metr čtvereční. Tento koeficient vyjadřuje omezenou možnost napojení na infrastrukturu v okolí stavby, to znamená napojení vodovodů, kanalizace a plynu. Skutečnost, že není přístup stavby k cestě, znalec zohledňoval v rámci ceny stavby, ne pozemku. Znalec vypočítal cenu stavby jako celku, kde je uvedena i průměrná cena za metr čtvereční ve výši , částka, . V této ceně je zahrnuta právní vada přístupu na pozemek, což činí diskont 0,85 a dále je zohledněn přestavek, to je část stavby na cizím pozemku, což činí diskont 0,90 a jejich součin činí celkové zohlednění právních a faktických vad, to je koeficient K6 = 0,77. Ohledně obvyklé ceny pozemků dospěl k závěru, že, že obvyklá cena pozemku na , Anonymizováno, , částka, . Tuto částku odečítá od celkové obvyklé ceny po zohlednění K1 a K6, tj od částky , částka, . Výsledná cena stavby bez pozemku je , částka, . Dům je celkově špatný. Bylo sice zpracováno vyjádření statika , tituly před jménem, , jméno FO, , je však bez výpočtu, proto k němu přistupoval zdrženlivě. Jeho závěry tím nebyly ovlivněny. Přestavek má technické vady a tyto vady má i rodinný dům. Metodicky oceňuje dům jako celek, nemůže hodnotit jen jednotlivé místnosti stavby. Přímo na místě zaměřil užitné plochy laserem a vytvořil plánek – tabulku, na základě jednotlivých ploch vytvořil seznam jednotlivých místností a užitných ploch, kdy podle užitné plochy stavba na LV č. , hodnota, činí 70,19 % a přestavek na , Anonymizováno, 29,81 %, to je poměr , Anonymizováno, , ze kterého vycházel. Přitom ze znaleckého posudku soud zjistil, že část vztahovanou , Anonymizováno, znalec ocenil částkou , částka, a část odpovídající přesahu/přestavku mimo , Anonymizováno, ) částku , částka, . Technické zhodnocení stavby a vybavení je zohledňováno v koeficientu K1 = 0,95, což je opravdu minimum. Porovnatelné nemovitosti znalec měl rovněž ve špatném stavu, proto dále tento koeficient K1 nesnížil. Ze znaleckého posudku dále soud zjistil, že výsledná cena vztahovaná k , Anonymizováno, dána součtem ceny pozemku na , Anonymizováno, ve výši , částka, a alokované části ceny stavby ve , Anonymizováno, což je , částka, . Uvedený postup je aritmeticky uzavřený a současně umožňuje transparentně oddělit ceny pozemku , Anonymizováno, od podílově vyjádřené části ceny stavby. Oceňovaný spoluvlastnický podíl ideální jedné poloviny tak činí po zaokrouhlení , částka, . Z dodatku znaleckého posudku číslo , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že tímto dodatkem znalec doplnil doložku podle ustanovení § 127a odst. 1 o. s. ř., to je, že prohlašuje, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Ve všech ostatních částech zůstává znalecký posudek nezměněn, dodatek tvoří nedílnou součást znaleckého posudku. Závěrem jako bod 8 je doplněna znalecká doložka znalce a znalecký úkon je zapsán v evidenci posudku pod pořadovým číslem , Anonymizováno5. Soud neprovedl žalobcem navrhovaný revizní znalecký posudek, neboť dospěl k závěru, že by šlo o nadbytečné provádění dokazování, když soud shledal znalecký posudek a výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, při ocenění obvyklé ceny nemovitostí za srozumitelný, přesvědčivý, když dle názoru soudu je možnost z něho vycházet.6. Ostatní provedené důkazy nebyly pro danou věc právně relevantní nebo se vztahovaly již k prokázaným skutečnostem.7. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.8. Podle ustanovení § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud, rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.9. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se podstatně její hodnota.10. Podle ustanovení § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě.11. Po provedeném dokazování z jednotlivých skutkových zjištění a po právním posouzení věci soud učinil závěr, že návrh žalobkyně na zrušení podílového spoluvlastnictví je důvodný. Z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze zásadně nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu. Účastníci nejsou schopni se dohodnout, nechtějí setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu. Ovšem k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mezi nimi nedošlo, jsou proto splněny podmínky pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem v souladu ustanovením § 1143 o. z. Pořadí vypořádání spoluvlastnictví je zákonem stanoveno závazně v tom směru, že každý další způsob vypořádání může nastoupit až tehdy, není-li možné realizovat dříve uvedený způsob vypořádání. Prioritním způsobem vypořádání je rozdělení společné věci, je-li to možné, pokud se rozdělením nesníží její hodnota. V řízení bylo nesporné, že reálné rozdělení nemovitostí podle velikosti podílu tak, aby vznikly dva samostatné funkční celky sloužící svému účelu, není možné, a to zejména s ohledem na absenci právně zajištěného přístupu k nemovitostem a stavbě pro žalobkyni a s ohledem na skutečnost, že část stavby je umístěna mimo režim pozemku na , Anonymizováno, (přesah na par. č. 73/2 ve výlučném vlastnictví žalovaného). Podle názoru soudu není možné nemovitost reálně rozdělit tak, aby mohli všichni účastníci plnohodnotně nemovitosti využívat. V případě předmětných nemovitostí není dána faktická a funkční dělitelnost věci. Zároveň reálným rozdělením věci by došlo ke snížení hodnoty nemovitostí, jak tvrdí sama žalobkyně. V pořadí dalším ze zákonných způsobů vypořádání je přikázání věci soudem za přiměřenou náhradu druhému spoluvlastníkovi. K předmětným nemovitostem má zajištěný přístup pouze žalovaný, který je vlastníkem přístupových pozemků a sousedních nemovitostí. Navíc jde o rodový majetek po předcích. Žalobkyně původně s přikázáním předmětných nemovitostí žalovanému souhlasila, když respektovala skutečnost, že žalovaný o ně projevil zájem. Až na konci řízení změnila svůj procesní postoj, když zjistila, že v souladu se znaleckým posudkem s přihlédnutím k vadám nemovitostí nedostane jako náhradu částku, kterou požadovala v žalobě ve výši , částka, . Nakonec navrhovala, aby žalobkyni byly přikázány předmětné nemovitosti za náhradu 1 mil. Kč, což přesahuje výši náhrady dle znaleckého posudku, pouze účelně a spekulativně, když k předmětným nemovitostem nemá zajištěný žádný přístup. V souladu s výše uvedeným soud proto přikázal předmětné nemovitosti žalovanému do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žalobkyni vyplatí adekvátní finanční náhradu. Současnou obvyklou cenu nemovitostí ve spoluvlastnictví stanovil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , která se vztahuje k ceně stanovené pro nemovité věci , Anonymizováno, , v částce , částka, . Obvyklá cena oceňovaného spoluvlastnického podílu ideální jedné poloviny je tak stanovena po zaokrouhlení na částku , částka, , kterou má žalovaný vyplatit žalobkyni jako adekvátní finanční náhradu.12. Dle názoru soudu znalecký posudek byl odborně zpracován. Netrpí žádnými vadami. Obvyklá cena byla určena srovnávací metodou ze skutečně realizovaných prodejů v mnoha parametrech srovnatelných nemovitostí s těmi, které jsou předmětem sporu. Znalec své závěry rovněž přesvědčivě obhájil v rámci výslechu při jednání soudu a přesvědčivě a jasně se vypořádal i s námitkami žalobkyně. Znalecký posudek byl vypracován na základě objednávky žalovaného, když v souladu s dodatkem č. , hodnota, obsahuje doložku podle ustanovení § 127a odst. 1 o. s. ř. a znaleckou doložku znalce jmenovaného rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, . Následně byl znalec u jednání vyslechnut. Soud v souladu s judikaturou i posudek předložený účastníkem řízení tak mohl posoudit jako znalecký posudek vyžádaný soudem. Znalecký posudek má všechny formální náležitosti. Závěry znalce jsou náležitě odůvodněny, podloženy obsahem nálezu, přihlédl ke všem rozhodným skutečnostem. Na základě porovnávacího ocenění byla stanovena obvyklá cena funkčního celku (rodinný dům se souvisejícími , Anonymizováno, ) ve výši , částka, při provedení korekce koeficientem K1 pro technický stav a vybavení ve výši , částka, a koeficientem K6 pro právní/faktické vady ve výši , částka, , a to z důvodu absence právně zajištěného přístupu k nemovitostem a stavbě a přesahu (přestavku) části stavby na pozemku mimo LV 14, když část stavby je umístěna na , Anonymizováno, Při stanovení obvyklé ceny pozemku , Anonymizováno, k závěru, že činí , částka, při jednotkové ceně pozemku , částka, za 1 m2, když zde je rovněž zohledňována korekce technické infrastruktury ve výši 0,7, jež vyjadřuje dopad omezeného užitného standartu a očekávaných investic souvisejících zejména se zajištěním vodního zdroje a řešení odkanalizování, případně plynu. Cena stavby byla následně stanovena jako rozdíl mezi souhrnnou obvyklou cenou funkčního celku a cenou pozemku , Anonymizováno, výši , částka, (, Anonymizováno, . Na základě zaměření a výpočtu užitných ploch byla stavba podílově rozdělena na část vztahovanou , Anonymizováno, . 70,19 %, což činí , částka, a na část odpovídající přesahu/přestavku , Anonymizováno, ), tj. je 29,81 %, což činí , částka, . Výsledná cena vztahovaná , Anonymizováno, dána součtem ceny pozemků , Anonymizováno, a alokované části ceny stavby, což je , částka, , Anonymizováno, . Uvedený postup je aritmeticky uzavřený a současně umožňuje transparentně oddělit cenu pozemku , Anonymizováno, podílově vyjádřené části ceny stavby: Obvyklá cena oceňovaného spoluvlastnického podílu ideální 1/2 je tak částka , částka, zaokrouhlení , částka, . Závěry znalec náležitě odůvodnil a transparentně vysvětlil. Vypořádal se i s námitkami žalobkyně. Na základě výše uvedených závěrů soud podíl ve spoluvlastnictví zrušil, přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného a stanovil mu povinnost ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu za jeho spoluvlastnický podíl ve výši , částka, . Soud stanovil lhůtu 30 dnů od právní moci rozhodnutí, když tuto lhůtu navrhovala v žalobě samotná žalobkyně.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s konstantní judikaturou tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o tzv. iudicium duplex, tedy civilní soudní řízení, ve které mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného. Podle stanoviska pléna Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne , datum, platí, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mající povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladný s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku. Z tohoto pohledu soud nezapočítal žalovanému ani náklady na vyhotovení písemného znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , které platil žalovaný. Byly zohledněny pouze náklady znalce jako znalečné při výslechu znalce u jednání, když usnesením Okresního soudu v , jméno FO, č. , Anonymizováno, z , datum, bylo znalci přiznáno znalečné ve výši , částka, .14. Žalobkyni i žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit polovinu znalečného za výslech znalce u jednání, tj. každému částku , částka, , a to České republice na účet Okresního soudu v , jméno FO, v souladu ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř.