12 C 298/2020-49 — Okresní soud v Olomouci

1.) Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím se zdůvodněním, že [právnická osoba] a [právnická osoba] a ta následně s žalobkyní uzavřely smlouvy o postoupení, jejichž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným. [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dálkovou komunikací dne [datum] Smlouvu o zápůjčce ve znění Smluvních podmínek účinných ke dni uzavření smlouvy. Na jejím základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne splatnosti zápůjčku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil. Žalovaný tak porušil svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Ke dni podání žaloby tak zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši [částka], která se skládá z nevrácené zápůjčky. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, dále požaduje jako příslušenství zákonný úrok z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. 2.) Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3.) Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: [anonymizována tři slova] x [právnická osoba] a [právnická osoba] dne [datum] a ta následně [datum] s žalobkyní uzavřely dne Smlouvy o postoupení, jejichž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným. [právnická osoba] uzavřela se žalovaným prostřednictvím své webové stránky dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] ve znění Smluvních podmínek účinných ke dni uzavření smlouvy. Na jejím základě poskytla žalovanému částku ve výši [částka], a to bezhotovostním převodem dle výpisu z účtu ze dne [datum] na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit částku do [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením dluhu, když do dne splatnosti dluhu právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, který dlužník odsouhlasil. Odesláním žádosti o úvěru a uhrazením ověřovacího poplatku [částka] dne [datum] žalovaný potvrdil, že se seznámil se smlouvou i Smluvními podmínkami a žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, e-mailové adrese a tel. čísle. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky dne [datum]. Dne [datum] byl žalovaný předžalobně upomínán zástupkyní žalobkyně o úhradu. Doporučené zásilky byly odeslány žalovanému dne [datum] a [datum]. 4.) Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5.) Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy, nikoliv jak tvrdila žalobkyně, o zápůjčce, ale dle předložených důkazů - smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného ze smlouvy o úvěru uzavřené dle zák. č. 89/2012 Sb., měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když tyto skutečnosti prokázala. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do částky celkem [částka] na jistině. Dále soud žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení, který soud považuje za souladný s právními předpisy a obsahem spisu. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6.) O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí věci s přípravou a podání žaloby, výzva k plnění), 3 x režijní paušál po [částka] dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touže žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.