18 C 350/2020-22 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o poskytnutí zápůjčky [číslo smlouvy] za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webové stránky] a e-mail zpráv. Na základě Smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši 2 000 Kč. Částka byla zaslána na účet žalovaného, který sdělil právnímu předchůdci žalobkyně. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve výši 2 000 Kč, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný však na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil. Celkovou pohledávku ve výši 2 000 Kč z titulu Smlouvy o poskytnutí zápůjčky pak právní předchůdce žalobkyně jakožto postupitel, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], postoupil ve prospěch žalobkyně jakožto postupníka. Přestože byl žalovaný vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobce k plnění, a to předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil, ani jinak věcně nereagoval, a žalobkyni tak nezbývá, než uplatnit svůj nárok na zaplacení podáním žalobního návrhu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalovaným a [právnická osoba] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo smlouvy] za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webové stránky] a e-mail zpráv. Před samotným uzavřením Smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil dle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal právnímu předchůdci žalobce, kdy nutným předpokladem pro odeslání žádosti bylo seznámení se s obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, obsahem návrhu smlouvy o zápůjčce, jakož i standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě Smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši 2 000 Kč. Částka byla zaslána na účet žalovaného, který sdělil právnímu předchůdci žalobkyně. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve výši 2 000 Kč, a to nejpozději do [datum]. Žalovaný však na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil. Celkovou pohledávku ve výši 2 000 Kč z titulu Smlouvy o poskytnutí zápůjčky pak právní předchůdce žalobkyně jakožto postupitel, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], postoupil ve prospěch žalobkyně jakožto postupníka. Přestože byl žalovaný vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobce k plnění, a to předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil, ani jinak věcně nereagoval, a žalobkyni tak nezbývá, než uplatnit svůj nárok na zaplacení podáním žalobního návrhu. 5. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. 9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Soud má v řízení za prokázané, že žalobkyně je ve věci legitimována aktivně na základě smlouvy o postoupení pohledávky za žalovaným a žalovaný je legitimován pasivně, neboť žalobkyně v řízení prokázala, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku a právnímu předchůdci žalobkyně tak vznikla za žalovanou pohledávka z titulu poskytnuté zápůjčky. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 2 000 Kč, a to dne [datum], přičemž spolu uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku. Tato zápůjčka byla splatná dne [datum]. V řízení přechází břemeno důkazní na žalovaného, je na něm, aby v řízení prokázal, že žalobkyní tvrzený závazek neexistuje, případně zanikl. Žalovaný takto pro svou procesní pasivitu nepostupoval, k žalobě se nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), dále 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech (u podepsaného soudu např. též řízení vedená pod sp. zn. 29 C 5/2018, 29 C 47/2018, 22 C 97/2019, 29 C 107/2019 a další). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, což činí 189 Kč. Jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, náhrada nákladů řízení byla určena ve lhůtě obvyklé třídenní, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.