29 C 327/2020-72 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 4. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 384,28 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nárok ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, tedy [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], jejíž podmínky nebyly ze strany žalovaného řádně plněny. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný coby úvěrovaný uzavřel dne 24. 1. 2017 se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] jako věřitelem smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalovanému poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou dle čl. II odst. 1-3 smlouvy a žalovaný se zavázal věřiteli úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12, 5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12, 5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je v souladu s čl. V. smlouvy a bodu 9. 9. obchodních podmínek sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu, kterým se rozumí pravidelný soupis částek splatný dlužníkem na základě smlouvy včetně dalších údajů pro účely splácení dluhů dlužníka vůči věřiteli. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 24. 1. 2017 a obchodními podmínkami [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], výpisy z úvěrového účtu žalovaného). Žalovaný na základě smlouvy o revolvingu čerpal celkem částku ve výši 28 000 Kč, kterou měl v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně emailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené výpisu, a to až do výše celkové dlužné částky (prokázáno předloženými žádostmi o poskytnutí každého takového úvěru včetně akceptace a informace o vyplacení požadované, tzv.„ Loan application“). Žalovaný se dostal do prodlení, když neuhradil ani minimální pravidelnou splátku, věřitel jej vyzval k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale dlužník tak ani přes výzvy neučinil a závazek v plné výši řádně a včas neuhradil (prokázáno potvrzeními o provedení plateb vyčerpaného rámce úvěru). Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 15 384,28 Kč. Tato částka je uvedena v posledním vydaném výpisu, který obsahuje přehled celkové dlužné částky ke dni splatnosti. V souvislosti s prodlením žalovaného vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 24. 7. 2017, uvedeném taktéž v posledním vydaném výpisu do úplného zaplacení jistiny dluhu (prokázáno pravidelnými měsíčními výpisy s uvedením celkové dlužné částky a minimálních splátek). Zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem: [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta, jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 27. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ], [obec], jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na [právnická osoba], a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobce požaduje (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019, včetně kompletního seznamu postoupených pohledávek jako nedílnou součástí smlouvy). Žalovanému byla dne 6. 2. 2020 zaslána předžalobní výzva, ke dni podání tohoto návrhu ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 2. 2020). 4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Soud uzavírá, že žalobkyně je ve věci pasivně věcně legitimována, když na ni předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019. V řízení bylo dále prokázáno, že jednáním původního věřitele a žalovaného došlo k uzavření platné úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši úvěrového limitu 35 000 Kč, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit ve splátkách, jejichž výše mu byla vždy sdělena písemně v pravidelném měsíčním výpisu. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 15 384,28 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z poskytnutého úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a břemeno důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty. Tuto povinnost žalobkyně splnila a prokázala, že žalovanému poskytla dohodnutý úvěr. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalovaný na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru plnil více či jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však tyto skutečnosti netvrdil a neprokázal. Soud tak co do plateb žalovaného vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyni vůči žalovanému přiznal právo na zaplacení žalobou uplatněné částky ve výši 15 384,28 Kč. Rovněž žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od 24. 7. 2017 shledal soud oprávněným, zákonu neodporujícím. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3krát po 100 Kč) dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměn ve výši 252 Kč [obec] plnění pak bylo stanoveno k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením §149 odst. 1 o. s. ř. Podmínky k použití ust. § 14b odst. 1 vyhlá