10 C 50/2021-26 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u soudu dne 21. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 778,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 578,84 Kč za dobu od 28. 2. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo [označení pojistného produktu] s počátkem pojištění od 2. 11. 2019 na dobu neurčitou s pojistným splatným čtvrtletně. Za období od 2. 11. 2019 do 27. 2. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena z důvodu neplacení pojistného, dluží žalovaná na pojistném částku 578,84 Kč. Dne 11. 5. 2021 byla žalované zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s lhůtou k plnění v délce 7 dnů od odeslání. Žalovaná však dosud ničeho neuhradila. Žalobkyně rovněž požadovala uhradit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Soud má tedy za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 1. 11. 2019 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů s počátkem pojištění od dne 2. 11. 2019. Bylo sjednáno roční pojistné ve výši 1 812 Kč s frekvencí placení čtvrtletně. Pojistná smlouva zanikla dne 27. 2. 2020 z důvodu neplacení předepsaného pojistného žalovanou. Žalovaná neuhradil dlužné pojistné za období od 2. 11. 2019 do 27. 2. 2020 ve výši 578,84 Kč ani poté, co jí byla zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a o. s. ř. Upomínka byla žalované odeslána dne 11. 5. 2021. Žalovaná k dnešnímu dni na dlužném pojistném ničeho neuhradila. 7. Podle § 2758 odst. 1, 2 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. 8. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena pojistná smlouva, přičemž jejím předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů, a to oproti závazku žalované jako pojistníka platit sjednané běžné pojistné ve čtvrtletních splátkách ve výši 453 Kč. Pojištění bylo sjednáno dne 1. 11. 2019 s počátkem pojištění od dne 2. 11. 2019 a trvalo do 27. 2. 2020, kdy bylo ukončeno z důvodu neuhrazení pojistného ze strany žalované. Žalovaná za období od 2. 11. 2019 do 27. 2. 2020 nedostála své povinnosti vyplývající pro ni z předmětné pojistné smlouvy a neuhradila sjednané pojistné. V řízení bylo tedy pouze na žalované, aby úhradu dlužného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdila a prokázala. Žalovaná, v řízení zcela pasivní, netvrdila žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradila, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužného pojistného částku ve výši 578,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 28. 2. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 13. Naproti tomu soud shledal žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy co do výše 200 Kč, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen„ poplatek“) za nedůvodnou, a zamítl ji. Žalovaná v předmětném smluvním vztahu vystupuje v právním postavení spotřebitele, a uplatní se na ni tedy úprava obsažená v § 1811 a § 1812 o. z. V tomto směru tak nemůže obstát adhézní a neurčité prohlášení žalobkyně ve smlouvě, že„ pojistník převzal sazebník poplatků“. Platí, že smluvní sankce může být platně sjednána dle § 544 zákona č. 40/1964 Sb., resp. § 2048 o. z. toliko jako součást spotřebitelské smlouvy samotné viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/11:„ ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné“. 14. Za splnění podmínek stanovených v § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů v řízení úspěšné žalobkyni rozhodl soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 778,84 Kč s příslušenstvím, přičemž jí byla přiznána částka 578, 84 Kč. Úspěch žalobkyně tak představuje 74,32 %, neúspěch 25,68 %. Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení 48,64 %. Při plném úspěchu by žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleželo 1 489 Kč a tato náhrada by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za 3 úkony právních služeb zástupkyně žalobkyně po 200 Kč, tj. částky 600 Kč, určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), dále z náhrady za hotové výdaje zástupkyně žalobkyně při uvedených úkonech právních služeb podle 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč, tj. částky 300 Kč, a konečně z náhrady za 21 % DPH podle § 151 odst. 2 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad, tj. částky 189 Kč, když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na rozsah přiznané náhrady nákladů řízení 48,64 % pak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 724,25 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní.