11 C 328/2016-619 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky každý o velikosti podílu id. ½ k celku nemovité věci – to pozemku parcela č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], byt. dům, pozemku parcela č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku parcela [číslo] zahrada, zapsaným v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Olomouc. Žalobkyně navrhla, aby nemovité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a aby byla zavázána povinností vyplatit žalované na vypořádání částku určenou znaleckým posudkem, neboť v předmětném domě bydlí prakticky od narození, kdy její rodiče a následně ona sama se o dům a zahradu stará. Již v prosince 2015 došlo mezi ní a žalovanou k neshodě ohledně připojení na veřejnou kanalizaci, od té doby se konfliktní situace kupily a přerostly v květnu 2016, kdy žalovaná začala rekonstruovat byt v I. NP, aniž by o tom žalobkyni informovala, pověřila svého známého [jméno] [příjmení], který měl dohlížet na rekonstrukci, vypomáhat při ní, starat se o zahradu, přičemž si v domě dělá, co chce a dělá žalobkyni schválnosti, např. nechává otevřený dům, pohybuje se v domě bez dozoru, neuklidil společnou chodbu za celý rok, neuklízel ani v rámci stavebních prací atd. V důsledku neodsouhlasené rekonstrukce došlo k poškození domu ve společných prostorách i v bytě žalobkyně, k popraskání omítek na stropech, kolem zárubní, 2 x došlo k proražení stropu do jejího sklepa. Žalovaná na návrh žalobkyně, že by bylo vhodné dohodnout sem na společném užívání nemovitých věcí, odmítla. Již tehdy žalobkyně žalované oznámila, že bude usilovat o zrušení spoluvlastnictví, neboť jejich„ soužití“ je neúnosné, a nabídla jí vypořádací podíl ve výši 2 800 000 Kč, tj. za částku za kterou spoluvlastnický podíl koupila. 2. Žalovaná původně navrhla, aby soud nemovité věci reálně rozdělil mezi žalobkyni a žalovanou tak, že v budově vzniknou 2 bytové jednotky dle § 1165 občanského zákoníku, když reálné rozdělení na 2 samostatné budovy není možné z důvodu stavebně technického řešení budovy. V případě, že by soud vyhodnotil tento způsob vypořádání jako nevhodný, navrhla, aby nemovité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví s tím, že je připravena vyplatit vypořádací podíl určený dle důkazního řízení v průběhu sporu. 3. Závěrem po provedeném dokazování žalovaná navrhla, aby podílové spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno, veškeré nemovité věci byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví, aby ve prospěch žalobkyně bylo zřízeno věcné břemeno ve formě služebnosti v těch rozměrech, jak vyplývají z geometrického plánu a znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], a aby bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku 3 408 750 Kč, když nemovité věci nejsou reálně dělitelné, a není namístě vypořádat podílové spoluvlastnictví ani zřízením samostatných jednotek, neboť by i nadále přetrvávaly takové právní vztahy mezi účastníky, které by byly zdrojem opakovaných neshod a konfliktů. 4. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalovaná je jeho manželka. Ještě z doby před koupí předmětného domu došlo ke zrušení jejich společného jmění manželů. Za trvání manželství koupila žalovaná, podíl na nemovitých věcech, a to domu [adresa] a dalších, je spoluvlastnicí v rozsahu 1/2, žalobkyně v rozsahu druhé poloviny. V době, kdy žalovaná koupila spoluvlastnický podíl, tj. část domu, kterou měla užívat, byla neobyvatelná, resp. byt v přízemí byl v původním stavu, nebylo započato s rekonstrukcí. Poté, co se stala žalovaná spoluvlastnicí, se provedla v domě demontáž topení, které nebylo funkční, vybouraly se podlahy, obklady v koupelně a v kuchyni, ze zdí se odstranila pouze malba. Fakticky byla rekonstrukce pozastavena z důvodu tohoto sporu. Žádné stavební povolení či ohlášení stavby nebylo žalovanou požadováno, protože to nebylo ani potřeba. Žalovaná tedy nikdy fakticky v tom domě nebydlela a rovněž fakticky neužívá ani další pozemky, jako např. zahradu. Žalovaná má zájem po zrušení podílového spoluvlastnictví stát se výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí a má již dispozici finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni. Žalovaná se rozhodla koupit podíl na této nemovitosti z důvodu plánování jejich společného bydlení (žalovaná, svědek a jejich dvě dcery), když bydleli v méně vyhovujícím bytě. Na základě opakovaných udání ze strany žalobkyně stavební úřad prověřoval činnost týkající se demontáže obkladů, podlah, topného systému apod., přičemž žalované nebylo nic vytýkáno, neboť to nepodléhalo stavebnímu povolení. Svědek byl žalobkyní jednou osočen, že v nemovitosti nemá, co dělat, že není uveden na listu vlastnictví. 5. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s žalobkyní spoluvlastnila předmětné nemovitosti. Podíl na nich nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 12. 11. 2007, a to v rozsahu ideální poloviny, vlastnila je do 7/ 2015, kdy svůj podíl na nich prodala žalované. V předmětných nemovitostech nikdy nebydlela a nikdy je neužívala, topení v bytě bylo zastaralé a bylo nefunkční. Rozhodla se, že začne byt rekonstruovat, ale v té době ještě probíhalo řízení ohledně podílového spoluvlastnictví s bývalým spoluvlastníkem p. [celé jméno svědka], bylo to ve fázi dovolání u Nejvyššího soudu ČR, tak čekala, jak to dopadne. Měla zájem na tom spojit bydlení v té nemovitosti se svým podnikáním v oboru kynologie, chtěla užívat suterénní byt pro své podnikání, což je úprava psí srsti. Žalobkyně k tomu sdělila, že to vnímá jako velmi specifické podnikání, že má alergii na psí srst a nesouhlasila s tím. Vztahy mezi nimi se rozhodně zhoršily a následně ztratila zájem a hledala jinou nemovitost vhodnou pro mé podnikání. Přes realitní kancelář Mgr. [jméno] [příjmení] nabízela svůj podíl na nemovitostech k odprodeji, RK sehnala kupující, což byla žalovaná. Následně došlo k uzavření kupní smlouvy, cena prodávaných nemovitostí byla 2.800.000 Kč. Jelikož se podíl na nemovitosti delší dobu nedařilo prodat, svědkyni napadlo, že by v nemovitosti mohli bydlet její rodiče, kteří jsou již starší. Snažili se s žalobkyní domluvit na společném užívání domu. Scénář je vždy stejný – žalobkyně je vstřícná a pak obrátí o 180 stupňů. Problémem byl sklepní byt, kdy otec, který pracuje jako profesor na fakultě, chtěl v suterénu užívat jednu místnost jako pracovnu s tím, že by to finančně žalobkyni uhradil. Ta s tím nesouhlasila, sdělila, že nikdo nebude v nemovitosti nadužívat prostory. Pak byt pronajala bývalému manželovi, který řešil bytovou situaci. Ze začátku s žalobkyní vycházel dobře, byli společně přehlašovat energie. Pak ho začala neskutečně dirigovat, např. mu dávala příkazy, kde si může zakouřit, jak má nakládat se zahradou, nařkla ho, že ukradl nějakou sošku, o které neměl ponětí, že by se v domě nacházela, takže za 3 měsíce bydlení v nemovitosti ukončil. Nainstaloval v ní krbová kamna, průtokový ohřívač a bojler, aby mohl byt užívat. Když prodala svědkyně svůj podíl, nabyla dojmu, že žalobkyně je velmi konfliktní osoba. Dostala předvolání na policii, kde ji žalobkyně označila jako zlodějku s tím, že jí měla odcizit nějakou mosaznou mříž z garáže. Policie došla k závěru, že k odcizení nemohlo dojít, protože do nemovitosti již neměla přístup, když klíče od domu předala žalované. Několikrát ústně i písemně nabízela žalobkyni odkoupení svého podílu. Žalobkyně se vyjádřila několikrát, a to i písemně, že její rodina na to nemá finanční prostředky. A bylo to tak i v případě, když jí to ze zákona nabízel předchozí spoluvlastník p. [celé jméno svědka]. Mezi ním a žalobkyní probíhal spoluvlastnický spor, kdy p. [celé jméno svědka] na základě konfliktních vztahů s žalobkyní chtěl do výlučného vlastnictví získat celou nemovitost. Nezískal ji proto, že svědkyně prodala akcie, získanou hotovost ve výši 2.450.000 Kč převedla na účet AK Mgr. [příjmení], která v tu dobu zastupovala žalobkyni, a tato částka byla použita na vyplacení spoluvlastnického podílu p. [celé jméno svědka]. Svědkyně informovala žalovanou jako kupující o tom, že žalobkyně je konfliktní. 6. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyně je její sousedka, bydlí od žalobkyně ob jeden dům nalevo, neudržuje s ní žádné bližší vztahy. Žalovanou nezná. Z doslechu ví, že dům, v němž žalobkyně bydlí, vlastní žalobkyně, další polovinu vlastnil nějaký právník, který ji zřejmě prodal dál. Zřejmě loni stál před domem žalobkyně kontejner, stavební dělníci do něho vyváželi rumisko na kolečkách z bytu v přízemí. [ulice] byly prováděny uvnitř domu, takže prach byl pouze, když se rumisko vhazovalo do kontejneru, ale nebylo to nic, co by někoho omezovalo. Žádný hluk spojený se stavebními pracemi nezaznamenal. Proslýchalo, že žalobkyně měla nějaké