13 C 217/2021-171 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 2. 12. 2020 u Okresního soudu v Olomouci a doplněnou podáním ze dne 5. 1. 2021 a ze dne 14. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 573,57 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 22. 7. 2019 se společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – internetových stránek úvěrujícího [webová adresa] – smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ úvěrová smlouva“), jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli zpět spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 143,16 Kč. Žalovaný tak měl věřiteli vrátit částku 13 143,16 Kč, jak je uvedeno ve smlouvě o úvěru, a to ve lhůtě do 21 měsíců, tj. do 12. 8. 2019. Žalovanému byl úvěr poskytnut na účet, který uvedl v žádosti. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem prověřována podle vnitřních kritérií, kterými jsou: maximální počet tří závazku u jiných věřitelů ověřený interním systémem poskytovatele, 0 zahájených exekučních řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, při podání žádosti o poskytnutí úvěru bylo požadováno uvedení příjmů, výdajů, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázích inkasních agentur. Při posuzování úvěruschopnosti byl žalovaný povinen vyplnit pravdivě veškeré výdaje, tedy včetně splátek úvěrů. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 573,57 Kč. Pohledávka vůči žalovanému vyplývající z úvěrové smlouvy byla postoupena smlouvou ze dne 4. 2. 2020 z původního věřitele na [právnická osoba] [anonymizováno], která ji následně smlouvou ze dne 5. 3. 2020 postoupila společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] pak uvedenou pohledávku smlouvou ze dne 6. 10. 2020 postoupila na žalobkyni. Dne 12. 11. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala úhradu pohledávky 12 573,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení. 2. Podáním ze dne 24. 8. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 000 Kč s tím, že žalovaný uhradil dne 26. 7. 2021 částku ve výši 5 000 Kč a dne 19. 8. 2021 částku 4 000 Kč. Nadále žalobkyně žádala úhradu částky 3 573,57 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 000 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení. 3. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2021, č. j. 13 C 217/2021-163, které nabylo právní moci dne 24. 9. 2021, bylo řízení na základě zpětvzetí žalobkyně ze dne 24. 8. 2021 částečně zastaveno co do částky 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 9 000 Kč od 13. 8. 2019 do zaplacení, když žalovaný uhradil po podání žaloby celkem částku 9 000 Kč. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval a k jednání soudu dne 10. 11. 2021 se bez omluvy nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného i žalobkyně (která se řádně z jednání omluvila). 5. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne 22. 7. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“), na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s dohodnutým poplatkem za poskytnutí úvěru, včetně úroku z úvěru ve výši 3 143,16 Kč ve lhůtě do 21 měsíců, tj. do 12. 8. 2019. Původní věřitel úvěr žalovanému poskytl převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný neuhradil jistinu ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 573,47 Kč. Pohledávka vůči žalovanému vyplývající z úvěrové smlouvy byla nejprve smlouvou o postoupení dluhu ze dne 4. 2. 2020 postoupena původním věřitelem na [právnická osoba] [anonymizováno], která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020 postoupila na společnost [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 10. 2020 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12. 11. 2020, podaným na poštu dne 13. 11. 2020. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 12. 11. 2020. Po podání žaloby žalovaný uhradil žalobkyni celkem 9 000 Kč. 7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 9. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 10. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 11. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 13. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka. Soud má dále na základě provedeného dokazování za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 7. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, včetně úroku z úvěru ve výši 3 143,16 Kč ve lhůtě do 21 měsíců, tj. do 12. 8. 2019. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z poskytnutého úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu a poskytla žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným ve smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky, nad rámec tvrzený žalobkyní, splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a v rozsahu požadovaném žalobkyní po částečném zpětvzetí jí vyhověl. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 146 odst. 2 věta druhá a § 142 odst. 1 o. s. ř., když řízení bylo částečně zastaveno pro chování žalovaného, který po podání žaloby zaplatil žalobkyni část pohledávky, co do zbývající části žaloby byla žalobkyně zcela úspěšná a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení které sestávají ze soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní