13 C 34/2021-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím, jakožto sankce za jízdu bez platného jízdního dokladu, tj. porušení smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku [anonymizováno] [obec], akciové společnosti, když dne [datum] a [datum] jel žalovaný vozidlem Dopravního podniku [anonymizováno] [obec], akciové společnosti bez platného jízdního dokladu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne [datum] v 8.38 hodin kontrolován kontrolorem Dopravního podniku [anonymizováno] [obec], akciové společnosti na lince [anonymizována dvě slova], stanice [jméno] – [ulice], když žalovaný se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a jeho totožnost byla ověřena předloženým platným občanským průkazem. Žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole odmítl podepsat. Žalovaný byl povinen uhradit jízdné v částce 24 Kč. V přepravních podmínkách Dopravního podniku [anonymizováno] [obec], akciové společnosti, o nichž byl žalovaný informován, si dopravní podnik vymezil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Dále byl žalovaný dne [datum] ve [údaj o čase] hodin kontrolován kontrolorem Dopravního podniku [anonymizováno] [obec], akciové společnosti na lince [anonymizováno], stanice [anonymizována dvě slova], když žalovaný se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a jeho totožnost byla ověřena předloženým platným občanským průkazem. Žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole podepsal. Žalovaný byl povinen uhradit jízdné v částce 24 Kč. V přepravních podmínkách Dopravního podniku [anonymizováno] [obec], akciové společnosti, o nichž byl žalovaný informován, si dopravní podnik vymezil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalobní pohledávky dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne. Žalovaný žalobkyni na přirážce k jízdnému ničeho neuhradil. 5. Podle ustanovení § 2550 o.z., smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle ustanovení § 2551 o.z., dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 7. Podle ustanovení § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, cestující je povinen a) dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, b) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování [adresa], anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c), e) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. 8. Podle ustanovení § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. 9. Podle ustanovení § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovaný použil ve dvou případech její dopravní prostředek, když se tento neprokázal jízdním dokladem a vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému. V dané procesní situaci bylo pouze a jen na žalovaném, aby tvrdil a současně soudu prokázal, že žalobkyni žalobní nárok byť částečně uhradil. Žalovaný tuto skutečnost netvrdil a z provedeného dokazování se nepodává. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 3 048 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy počátek prodlení a výši žalobkyní požadovaného úroku z prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu a zákonu neodporují. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 12. V otázce náhrady nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto žalobkyni svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle ustanovení § 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení – 200 Kč, sepis žaloby – 200 Kč, předžalobní výzva - 200 Kč, a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč za zbývající úkony dle ustanovení 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Podmínka § 142a o.s.ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna.