14 C 141/2021-108 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 55 432 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 31. 10. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 43 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnutý úvěr spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové částce 94 500 Kč ve 20 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka dne 30. 6. 2018. Věřitel svůj závazek splnil a sjednaný úvěr žalovanému poskytl dne 31. 10. 2016, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Předmětem žaloby je částka 55 432 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu ve výši 27 336,06 Kč, neuhrazený úrok ve výši 3 759,29 Kč, neuhrazený poplatek za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 10 087,74 Kč, neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 4 161,17 Kč a neuhrazený inkasní poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 10 087,74 Kč. 2. Soud ve věci vydal dne 30. 8. 2021 elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor a ve vyjádření k žalobě vznesl námitku promlčení s tím, že dne 31. 10. 2016 uhradil částku 4 725 Kč na první splátku splatnou do konce listopadu 2016, dne 28. 11. 2016 částku 2 362 Kč na druhou splátku splatnou do konce prosince 2016, dne 16. 12. 2016 částku 1 181 Kč a dne 30. 12. 2016 částku 1 000 Kč, čímž na druhou splátku splatnou do konce prosince 2016 uhradil částku 4 543 Kč, tedy neuhradil celou druhou splátku řádně a včas a podle smlouvy se tak stal k datu 31. 12. 2016 splatným celý zůstatek dluhu žalovaného. Žaloba žalobkyně byla podána dne 29. 6. 2021, tj. téměř 4 roky a 6 měsíců po splatnosti celého dluhu, který je s ohledem na obecnou délku promlčecí doby promlčen. 3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 4. Z výpisu z obchodního rejstříku, že žalobkyně je společnost s ručením omezeným zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [anonymizováno]. 5. Z výpisu z živnostenského rejstříku, že žalovaný má od 18. 10. 2012 dosud živnostenské oprávnění, předmět podnikání výroba, obchod a sužby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti zprostředkování obchodu a služeb. 6. Ze smlouvy o úvěru a standartních informací o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 31. 10. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 43 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku 94 500 Kč ve 20 měsíčních splátkách, tj. vrátit jistinu úvěru s úrokem ve výši 10 019 Kč, poplatkem za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 17 200 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 7 081 Kč a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 17 200 Kč. Ve smlouvě si účastníci dohodli, že nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. 7. Ze žádosti o úvěr, že žalovaný při posouzení úvěruschopnosti v žádosti o úvěr ze dne 31. 10. 2016 uvedl, že je podnikatel, má pravidelný měsíční příjem ve výši 25 500 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 13 110 Kč, vlastní nemovitost na adrese svého trvalého pobytu, je ženatý, má jedno nezaopatřené dítě, má dokončené střední vzdělání s maturitou. K žádosti o úvěr žalovaný předložil občanský a řidičský průkaz a první stranu formuláře daňového přiznání. 8. Z přehledu plateb, že žalovaný uhradil dne 31. 10. 2016 částku 4 725 Kč, dne 28. 11. 2016 částku 2 362 Kč, dne 16. 12. 2016 částku 1 181 Kč, dne 30. 12. 2016 částku 1 000 Kč, dne 7. 1. 2017 částku 300 Kč, dne 13. 1. 2017 částku 1 000 Kč, dne 20. 1. 2017 částku 1 120 Kč, dne 27. 1. 2017 částku 1 120 Kč, dne 31. 1. 2017 částku 3 275 Kč, dne 8. 2. 2017 částku 1 160 Kč, dne 23. 2. 2017 částku 3 625 Kč, dne 27. 3. 2017 částku 4 700 Kč, dne 30. 4. 2017 částku 4 700 Kč, dne 30. 5. 2017 částku 300 Kč, dne 6. 6. 2017 částku 4 400 Kč, dne 31. 7. 2017 částku 4 700 Kč a dne 30. 8. 2017 částku 300 Kč, tj. celkem částku 39 068 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky, že pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni jako nového věřitele, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 10. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 26. 2. 2020 podaným na poštu dne 26. 2. 2020. 11. Z dalších provedených důkazů, a to z kopie občanského a řidičského průkazu žalovaného, čestného prohlášení žalovaného a daňového přiznání žalovaného nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, neboť úvěruschopnost žalované z těchto důkazů nikterak nevyplývá. 12. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 31. 10. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 43 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku 94 500 Kč ve 20 měsíčních splátkách, tj. vrátit jistinu úvěru s úrokem ve výši 10 019 Kč, poplatkem za poskytnutí a sjednání úvěru ve výši 17 200 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 7 081 Kč a inkasním poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 17 200 Kč. Ve smlouvě si účastníci dohodli, že nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dlužníkem dosud neuhrazená část dlužné částky. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaný v žádosti o úvěr ze dne 31. 10. 2016 uvedl, že je podnikatel, má pravidelný měsíční příjem ve výši 25 500 Kč a odhadované měsíční výdaje ve výši 13 110 Kč, vlastní nemovitost na adrese svého trvalého pobytu, je ženatý, má jedno nezaopatřené dítě, má dokončené střední vzdělání s maturitou, přičemž předložil občanský a řidičský průkaz a daňové přiznání. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupena na žalobkyni jako nového věřitele, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 6. 2. 2020. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 26. 2. 2020 podaným na poštu dne 26. 2. 2020. 13. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 15. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 16. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 17. Podle ustanovení 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle ustanovení § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 19. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněn