14 C 164/2020-65 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 31. 10. 2020 zaplacení částky 1 525 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení s tím, že se žalovaný v [obec] dne [datum] v 12:39 hodin při kontrole osobou pověřenou žalobkyní ve voze tramvajové linky [číslo] na zastávce (místo kontroly) [část obce] neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. 2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že jízdu [datum] v 12:39 hodin bez platného jízdního dokladu nerealizoval, neboť v 12:39 hodin měl žalovaný platný jízdní doklad. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, kdy proti tomuto rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný dne [datum] v 12:39 hodin ve voze tramvajové linky [číslo] na zastávce [část obce] v [obec] měl uskutečnit jízdu bez platného jízdního dokladu, o čemž byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole, nicméně z výpisu SMS zpráv mobilního telefonu žalovaného vyplývá, že žalovaný [datum] v 12:39 hodin měl platný jízdní doklad. 6. Podle § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § 2553 odst. 1 občanského zákoníku, jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. 8. Podle § 2578 občanského zákoníku, podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 9. Podle § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 10. Podle § 4 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 11. Dle § 37 odst. 5 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozd. předp., je cestující mimo jiné povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatiti jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 12. Dle § 37 odst. 6 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozd. předp., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 13. Podle § 18a) odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 14. Podle § 18a) odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 15. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. 18. Žalobkyně se k jednání nedostavila, a tudíž se zbavila beneficia mandukační povinnosti soudu podle § 118 a) odst. 3 o. s. ř. 19. Žalobkyně sice tvrdila, jakož i prokazovala, že dne [datum] žalovaný v 12:39 hodin neměl při kontrole ve voze tramvajové linky [číslo] na zastávce [část obce] v [obec] platný jízdní doklad, což však bylo žalovaným vyvráceno, a to příslušnou SMS zprávou ze dne [datum] z 12:39 hodin ze které vyplývá, že žalovaný měl platný jízdní doklad dne [datum] od 12:39 hodin do 12:59 hodin. Bylo za této situace na žalobkyni, aby případně dál objasnila a prokázala okolnosti provedené kontroly, kdy konkrétně byl žalovaný kontrolován, zda vozidlo již jelo (a jak dlouho), když žalovaný byl 12:39 hodin kontrolován apod. Žalobkyně pak soudu žádné skutkové objasnění nenabídla a ani neprokázala, a tudíž soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť v řízení nebylo prokázáno, že dne [datum] v 12:39 hodin žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu. 20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 o. s. ř. za použití § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když soud žalovaným uplatňované náklady řízení v podobě blíže nespecifikovaného ušlého výdělku nepovažuje za účelně vynaložené, když každý je povinen se dostavit na předvolání k soudu, nehledě k tomu, že s přihlédnutím k bagatelitě této věci, byl od žalovaného vyžadován souhlas, aby soud mohl ve věci rozhodnout bez nařízení jednání, žalovaný pak tento souhlas neudělil, lze tedy uzavřít, že pro tento nesouhlas žalovaného, muselo být jednání ve věci nařízeno, a to i s přihlédnutím na nouzový stav a mimořádně závažnou epidemiologickou situaci v režimu PES 5. O nákladech řízení tedy bylo rozhodnuto negativně.