14 C 166/2021-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] zaplacení částky 3 048 Kč se shora uvedeným zákonným úrokem z prodlení s tím, že se žalovaný v [obec] dne 8. 6. 2021 a 28. 6. 2021 na lince hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem [anonymizováno] [obec], akciové společnosti, neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnil podmínky pro to, aby na něm provozovatel veřejné dopravy požadoval v každém jednotlivém případě úhradu přirážky ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu a dále jízdné ve výši 24 Kč za každou jednotlivou jízdu. Žalovaný uvedený dluh dobrovolně neuhradil ani na výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v samotné žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný se nacházel dne 8. 6. 2021 v 12:32 hod. v [obec] v přepravním prostoru hromadné dopravy žalobkyně autobusové linky [číslo] neprokázal se platným jízdním dokladem ani nezaplatil následně přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně pro případ nezaplacení jízdného a nezaplatil jízdné ve výši 24 Kč. Dále pak se žalovaný nacházel dne 28. 6. 2021 v 16:04 hod. v [obec] v přepravním prostoru hromadné dopravy žalobkyně tramvajové linky [číslo] neprokázal se platným jízdním dokladem ani nezaplatil následně přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně pro případ nezaplacení jízdného a nezaplatil jízdné ve výši 24 Kč. Pohledávku žalobkyni žalovaný ani k výzvě právního zástupce žalobkyně doposud neuhradil. 6. Podle § 2550 občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § 2553 odst. 1 občanského zákoníku, jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. 8. Podle § 2578 občanského zákoníku, podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 9. Podle § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 10. Podle § 4 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 11. Dle § 37 odst. 5 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozd. předp., je cestující mimo jiné povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatiti jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 12. Dle § 37 odst. 6 z. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozd. předp., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 13. Podle § 18a) odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 14. Podle § 18a) odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 15. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 18. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla ve 2 specifikovaných případech konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob v souladu se shora uvedenými ustanoveními, neboť se žalovaný nacházel v přepravním vozu městské hromadné dopravy provozované žalobkyní a použil její dopravní prostředek, a to autobusovou linku [číslo] tramvajovou linku [číslo]. Žalovaný měl povinnost prokázat se v každém jednotlivém případě na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem a neprokáže-li se, zaplatit jízdné a přirážku, popřípadě prokázat svoji totožnost. Žalovaný se však na místě platným jízdním dokladem neprokázal, přirážku ani jízdné nezaplatil tak, jak pro něho plynulo z přepravních smluv. V souvislosti s prodlením žalovaného s plněním peněžitých závazků se žalovaný dostal dnem následujícím po dni realizace každé jízdy do prodlení, tudíž má provozovatel přepravy zcela nárok na jistinu i na uplatňované příslušenství pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě žalobkyně vyhověl. 19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu na nákladech řízení ve výši 1 489 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů a 3 x RP á 100 Kč, tj. 300 Kč podle §14b) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dále 21 % DPH ve výši 189 Kč, neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto má vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. 20. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako lhůtu třídenní od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta (dle § 149 odst. 1 o. s. ř.).