15 C 152/2021-63 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 10. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 44 927 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru, který poskytla žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 21. 8. 2020. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 25 800 Kč, a to bankovními převody na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Dle smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen hradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Žalobkyně a žalovaný si ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 5 160 Kč. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně. Celková výše úroků tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 18 404 Kč. Dle smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného a součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje částečnou úhradu dluhu ze strany žalovaného v celkové výši 4 800 Kč. Dle smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 1. 2021 v prodlení. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 44 927 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka, a to dne 8. 4. 2021, žalovaný ovšem dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. K jednání nařízenému na den 21. 10. 2021 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud učinil následující skutková zjištění: ze smlouvy o revolvingovém úvěru, z fotokopie občanského průkazu žalovaného, z výpisů z úvěru a z výpisů z účtu, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 21. 8. 2020 peněžní prostředky v celkové výši 25 800 Kč, a to bankovními převody na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Dle smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen hradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Žalobkyně a žalovaný si ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 5 160 Kč. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně. Celková výše úroků tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 18 404 Kč. Dle smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného a součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje částečnou úhradu dluhu ze strany žalovaného v celkové výši 4 800 Kč. Dle smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 1. 2021 v prodlení. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 44 927 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši; z předžalobní upomínky a z podacího archu, že žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka, a to dne 8. 4. 2021. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 21. 8. 2020 peněžní prostředky v celkové výši 25 800 Kč, a to bankovními převody na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Dle smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen hradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátku úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Žalobkyně a žalovaný si ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 5 160 Kč. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně. Celková výše úroků tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 18 404 Kč. Dle smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného a součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje částečnou úhradu dluhu ze strany žalovaného v celkové výši 4 800 Kč. Dle smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 1. 2021 v prodlení. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 44 927 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka, a to dne 8. 4. 2021. 6. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ust. § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou vý