15 C 57/2021-114 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 12. 4. 2021 ve znění jejího doplnění ze dne 21. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 28 721,94 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou na základě návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 20. 5. 2018 revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce. Ke dni 30. 4. 2020 žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 39 921,34 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky. Roční úroková sazba činila 22,68 %. Žalovaná byla povinna rovněž platit sjednané pojištění, a to ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela. Žalobkyně tak žalované vyúčtovala v souladu se smlouvou smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně dopisem ze dne 24. 2. 2021 od úvěrové smlouvy odstoupila. Aktuální dlužná částka činí celkem 28 721,94 Kč a je tvořena dlužnou jistinou ve výši 25 581,16 Kč, dlužnými úroky ve výši 1 998,87 Kč, pojistným ve výši 359,40 Kč, náhradou nákladů za vymáhací proces ve výši 502,64 Kč a nesplacenou částí smluvní pokuty ve výši 279,87 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil následující skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu: Na základě žádosti o úvěr ze dne 20. 5. 2018 schválené téhož dne byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši aktuálního úvěrového rámce 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z aktuální dlužné částky se splatností vždy k poslednímu pracovnímu dni v měsíci. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % a RPSN byla sjednána ve výši 31,14 %. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit poplatek za správu a vedené úvěrového účtu ve výši 69 Kč měsíčně a úhradu za pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Mezi účastníky byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z odložené splátky a náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované (zjištěno z žádosti o revolvingový úvěr, z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb, z všeobecných obchodních podmínek a z produktových podmínek). Žalobkyně z důvodu řádného a včasného nezaplacení finančních závazků žalovanou od úvěrové smlouvy odstoupila, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 24. 2. 2021 (zjištěno z odstoupení od smlouvy). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 1. 4. 2021 (zjištěno z předžalobní výzvy). 4. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 7. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 9. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalované a žalované tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovanou výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a smluvní pokuty, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010 č. j. 75 Co 75/2010-83). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalované, aby tvrdila a současně důkazně prokázala, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaná takto nepostupovala a úhradu žalované dlužné pohledávky soud za prokázanou nemá. Soud tak žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 28 721,94 Kč. Soud pak žalobkyni vzhledem k prodlení žalované současně přiznal také nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužných částek. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni jí žalobou požadovaný nárok přiznal a žalované uložil povinnost jej žalobkyni uhradit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. jakožto lhůta obecná pariční třídenní. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 537 Kč Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 337 Kč a paušální náhrada nákladů za dva úkony právní služby v celkové výši 200 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. jakožto lhůta obecná pariční třídenní.