16 C 275/2020-24 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 797 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 078 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 8. 2018, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do 18. 8. 2019 spolu s poplatkem ve výši 1 138 Kč Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti nevrátil, když žalobkyni uhradil pouze částku 422 Kč, jež byla žalobkyní započtena na úhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni dle čl. 2 smlouvy vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 1 500 Kč a na smluvní pokutu, která byla žalobkyní vyčíslena na částku 1 159 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 28. 8. 2018 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o zápůjčce elektronickými prostředky komunikace na dálku, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 3 500 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do 18. 8. 2019 spolu s poplatkem ve výši 1 138 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dle čl. 2 smlouvy je žalovaný v případě prodlení s plněním svých závazků povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je současně povinen v případě prodlení nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením, přičemž upomínka k úhradě je zpoplatněna částkou 500 Kč. Výpisem z účtu má soud za prokázané, že částka 3 500 Kč byla dne 28. 8. 2018 poukázána na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil, když žalobkyni zaplatil pouze částku 422 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 10. 6. 2020. 5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 7. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 8. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 3 500 Kč, které byl žalovaný povinen dle smlouvy vrátit do 18. 8. 2019 spolu s poplatkem ve výši 1 138 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky 3 500 Kč žalovanému, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni uhradil, resp. že dluh zanikl jinak. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Neúčastí u jednání se tak sám zbavil práva být soudem odpovídajícím způsobem poučen dle ustanovení § 118a o. s. ř. ve smyslu ustanovení § 5 o. s. ř. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. včetně příslušenství, jehož vyčíslení a splatnost taktéž shledává správnou. 12. Pokud se týká nároku žalobkyně na zaplacení částky 1 500 Kč jakožto tvrzených účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením žalovaného, pak soud konstatuje, že žalobkyně vynaložení nákladů v požadované výši a jejich účelnost neprokázala. Žalobkyně předložila soudu toliko tři upomínky k úhradě dluhu, které však samy o sobě neprokazují, že byly žalovanému skutečně odeslány. Nad rámec toho soud uvádí, že i kdyby žalobkyně jejich odeslání prokázala, nebylo by zřejmé, že na zaslání jedné upomínky skutečně vynaložila částku 500 Kč a že se jedná o náklad účelně vynaložený. Z těchto důvodů soud žalobu co do částky 1 500 Kč zamítl jako nedůvodnou (výrok II.) 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 732,68 Kč, přičemž tato částka představuje 56,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,18 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,82 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 875 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.