18 C 298/2021-81 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 16. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 75 299,90 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 6. 3. 2017 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytla žalovanému úvěr až do výše 2226 000 Kč. Žalovaný úvěr ve výši 226 000 Kč čerpal dne 7. 3. 2017. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 184 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 7,9 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků a obchodní podmínky. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně jej ke dni 20. 11. 2020 zesplatnila. Ke dni 14. 8. 2021 činí dlužná částka 83 332,26 Kč a sestává z jistiny ve výši 75 299,90 Kč a příslušenství. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: - ze žádosti o poskytnutí úvěru, ze smlouvy o úvěru, z všeobecných obchodních podmínek, obchodních podmínek a ze sazebníku poplatků soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6. 3. 2017 smlouvu o úvěru [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 226 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 184 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci a platit úrok ve výši 7,9 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry a sazebník poplatků. Dle čl. 9 OPSÚ pokud je žalovaný v prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy prohlásit, že všechny jeho pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení). Dle čl. I.7. Smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení v zákonné výši. Dle sazebníku poplatků činí poplatek za upomínku 300 Kč a poplatek za první a další výzvu 500 Kč; - z předsmluvních informací, že žalobkyně poskytla žalovanému informace týkající se úvěru; - z informací o klientovi, že žalovaný měl ke dni uzavření úvěrové smlouvy 3 splátkové kontrakty a hypotéky, měsíční splátky činily celkem 9 752 Kč, nesplacená jistina celkem 2 303 159 Kč, neměl žádné dlužné či nesplacené splátky; - z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], že žalovaný čerpal dne 7. 3. 2017 úvěr ve výši 226 000 Kč; - z potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 27. 2. 2017, že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] s výší měsíčního příjmu 21 226 Kč čistého; - z výpisů z účtu žalovaného č. [bankovní účet], že v [číslo] mu byla připsána výplata 22 631 Kč, v [číslo] ve výši 22 185 Kč, v [číslo] ve výši 18 707 Kč; - z hodnocení klienta, že žalovanému byl schválen úvěrový limit 226 000 Kč, úroková sazba 7,9 % ročně, výše měsíční splátky 3 391 Kč; - z oznámení o zesplatnění a z dodejky soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 22. 11. 2020 oznámila žalovanému, že všechny pohledávky z úvěru se stávají splatnými ke dni 20. 11. 2020 z důvodu prodlení žalovaného s placením splátek úvěru. Žalobkyně dále žalovaného vyzvala k zaplacení částky 163 327,69 Kč do 29. 11. 2020. - z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 3. 9. 2020, z kvalifikované výzvy ze dne 4. 8. 2021 a z dodejek soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzýván žalobkyní k úhradě dlužných splátek před zesplatněním úvěru. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 6. 3. 2017 Smlouvu o úvěru číslo [anonymizováno]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky až do výše 226 000 Kč. Součástí Smlouvy jsou dle čl. I.1. Smlouvy i Obchodní podmínky pro [anonymizováno] Spotřebitelské úvěry a také příslušný sazebník žalobce. Žalovaný vyčerpal úvěr dle Smlouvy tak, že dnem 7. 3. 2017 vyčerpal částku ve výši 226 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 3 184 Kč splatných vždy k 20. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne 20. 4. 2017 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 20. 3. 2025. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr spolu s úvěrovým úrokem, přičemž výše úrokové sazby činí dle Smlouvy 7,9 % ročně. Dle čl. 9 OPSÚ pokud je žalovaný v prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy prohlásit, že všechny jeho pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení). Dle čl. I.7. Smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení v zákonné výši. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 20. 11. 2020. Úvěr byl schválen ve standardním procesu bez doložení příjmů s limitem 226 000 Kč se splatností 96 měsíců. Jedná se o konsolidaci půjček. Klient si původně zažádal o limit 280 000 se splatností 84 měsíců, nicméně výše úvěru byla systémem snížena a splatnost zvýšena. Klient konsolidoval spotřebitelský úvěr u [anonymizováno]. Systémem bylo vyhodnoceno, že není třeba příjmy dokládat (surrogate model). Jedná se o statistický model, který je založený na datech ze žádosti a na statistické pravděpodobnosti. Model porovnává deklarovaný příjem s modelovým příjmem, a pokud výši statisticky potvrdí, klient nemusí dokládat příjmy. Tento model se pro klienty, kteří deklarovali společenské postavení zaměstnanec nebo důchodce. Příjem, který vstupoval do výpočtu platební kapacity 21 226 Kč, výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity 17 816,60 Kč vypočtené na základě informací ze žádosti (deklarované výdaje, způsob bydlení, počet členů domácnosti vč. Vyživovaných členů, místo bydliště apod.), které zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje (soudně nařízené, alimenty apod.) a deklarované platby na pojištění. Platební kapacita vypočtená systémem 3 409,40 Kč, platební kapacita pro splátku ve výši 3 184 Kč je tedy dostatečná, zaměstnání na dobu neurčitou. Ke dni 14. 8. 2021 (datum podání žaloby) činí pohledávka žalobkyně částku 83 332,26 Kč tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 75 299,90 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 7,9 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 75 299,90 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 20. 11. 2020 (zesplatnění) v kapitalizované výši 2 086,84 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 75 299,90 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne 20. 11. 2020 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 5 945,52 Kč, a to v souladu se Smlouvou a OPSÚ. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne 4. 8. 2021. Neuhradil ničeho. 5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nez