18 C 407/2018-311 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] se žalobce původně vůči žalované domáhal zaplacení částky 1 000 000 Kč jako zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu s odůvodněním, že dne [datum] vydala Policie ČR, Krajské ředitelství policie [anonymizováno] kraje, Územní odbor [obec a číslo], [anonymizováno 5 slov] (dále jen„ policejní orgán“) usnesení o zahájení trestního stíhání [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce a druhého obviněného pro spáchání přečinu porušení služebních povinností vojáka dle ust. § 393 odst. 2 trestního zákoníku. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne [datum] stížnost, která byla dne [datum] Okresním státním zastupitelstvím v [obec] zamítnuta. Následně byla Okresním státním zastupitelstvím v [obec] podána obžaloba. Tato byla projednávána u Okresního soudu v Olomouci v hlavním líčení na 7 jednáních od [datum] do [datum] Okresní soud v Olomouci vydal dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], jehož výrokem byl žalobce zproštěn obžaloby. Vzhledem k chybě protokolující úřednice bylo ve výroku rozsudku týkajícího se žalobce uvedeno nesprávné datum nabytí právní moci, a to dnem [datum], ačkoli mělo být správně uvedeno datum [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce byl tímto rozsudkem zproštěn obžaloby, stalo se usnesení o zahájení trestního stíhání nezákonným rozhodnutím, ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o odpovědnosti za škodu“). Po nabytí právní moci rozsudku se žalobce obrátil dne [datum] se svým nárokem na Ministerstvo spravedlnosti. Tímto nárokem byla žalobci přiznána pouze náhrada škody spočívající v nákladech řízení, nárok na náhradu nemajetkové újmy byl zamítnut vzhledem k uplynutí promlčecí lhůty, jelikož ministerstvo vycházelo z nesprávně vyznačené právní moci rozsudku. Rozhodnutí ministerstva bylo žalobci doručeno dne [datum]. Shora uvedeným, trestním stíháním byla žalobci mimo majetkové, spočívající v nákladech na právní zastoupení, způsobena i nemajetková újma. V době zahájení trestního stíhání žalobce působil jako [anonymizováno] Odboru [anonymizována čtyři slova], Sekce [anonymizováno] a [anonymizováno] [stát. instituce]. Tento odbor hospodaří jak s movitým tak s nemovitým [anonymizováno] majetkem [anonymizováno] ČR a byl v celé své historii velmi sledován jak odbornou veřejností, tak médii a veřejností laickou. Z doby působení žalobce v této funkci se jednalo například o prodej nepotřebných [anonymizována dvě slova] [číslo] do [země] a [země] a výběrové řízení na prodej [anonymizováno] v [obec] – [část obce]. V důsledku zahájení trestního stíhání proti žalobci vyšlo ve sdělovacích prostředcích několik článků, které jej značně dehonestovaly, a tím jej poškodily jak profesně, tak v soukromém životě. Trestní stíhání žalobce poškodilo v očích jak odborné tak i laické veřejnosti a zásadním způsobem otřáslo jeho důvěryhodností a dobrým jménem, které k výkonu své funkce velice potřebuje. V důsledku trestního stíhání se mu začalo vyhýbat mnoho kolegů a přátel, kteří s ním po informacích zveřejněných v médiích nechtěli mít nic společného. Stejně tak došlo k poškození vztahů v rodině, které rovněž dosud trvá. I když byl žalobce následně obžaloby zproštěn, následky trestního stíhání trvají dodnes a dodnes rezonují jak v profesním tak v soukromém životě. Samotné trestní stíhání trvalo [anonymizováno] měsíců, nepočítaje dobu vyšetřování. Vzhledem k tomu, že žalobce byl do zahájení trestního stíhání bezúhonný, desítky let působil jako voják z povolání, vždy jednal v nejlepším zájmu České republiky a nikdy by ani v nejmenším nejednal s úmyslem ji poškodit, bylo pro něj trestní stíhání jednak šokující a jednak velice nepříjemné, v důsledku čehož mu vznikla značná nemajetková újma. Žalobce požaduje poskytnutí zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, a to v penězích v částce 1 000 000 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí, žalobní nárok neuznává. Ministerstvu spravedlnosti bylo dne [datum] doručeno podání žalobce, jehož obsahem byla žádost o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobce žádal zaplacení částky [částka], která sestávala z náhrady nákladů trestního řízení ve výši [částka] a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši [částka]. Podle sdělení žalobce mu měla škoda a nemajetková újma vzniknout v důsledku trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. [spisová značka]. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], částečně vyhověla nároku žalobce na náhradu nákladů trestního řízení a přiznanou částku ve výši [částka] poukázala na účet žalobce. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy, žalovaná se žalobci omluvila za vydání nezákonného rozhodnutí, avšak nárok na přiměřené zadostiučinění v penězích zamítla z důvodu promlčení tohoto nároku. V předmětném trestním spisu Okresního soudu v Olomouci sp.zn. [spisová značka] totiž byla v době mimosoudního projednávání nároku žalobce na zprošťujícím rozsudku vyznačena doložka právní moci ke dni [datum], přičemž žalobcova žádost byla žalované doručena až dne [datum], tj. po uplynutí šesti měsíců od daného data [datum]. Dne [datum] byl žalované doručen přípis Okresního soudu v Olomouci, jehož přílohou byl rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], [anonymizováno] vyznačenou opravou doložky právní moci, kdy podle této opravy nabyl rozsudek právní moci vůči žalobci dne [datum]. Žalovaná činí nesporným průběh trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. [spisová značka], kdy žalovanou bylo v rámci prováděného šetření zjištěno, že žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení Policie České republiky, [stát. instituce], Územního odboru [obec], 3. [anonymizována tři slova], Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pro podezření ze spáchání přečinu porušení služebních povinností vojáka podle § 393 odst. 2 tr. zákoníku spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku; toto usnesení si žalobce převzal dne [datum]. Stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla zamítnuta usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] podal policejní orgán pod [číslo jednací] návrh na podání obžaloby a dne [datum] podalo Okresní státní zastupitelství v Olomouci pod č.j. [číslo jednací] obžalobu. Dne [datum rozhodnutí] vydal Okresní soud v Olomouci trestní příkaz č.j. [číslo jednací], jímž byl žalobce uznán vinným spácháním přečinu porušení služebních povinností vojáka podle § 393 odst. 2 tr. zákoníku formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a byl mu udělen trest odnětí svobody v trvání [číslo] měsíců s podmíněným odkladem na dobu [číslo] měsíců. Proti tomuto trestnímu příkazu žalobce podal dne [datum] odpor. Hlavní líčení se konala u Okresního soudu v Olomouci ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. zákoníku. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Na základě přípisu Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] žalovaná konstatuje, že nárok na náhradu nemajetkové újmy není promlčen. Žalovaná naopak činí předmětem sporu žalobcem tvrzenou závažnost nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena trestním stíháním. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je v každém případě nutno formu a případnou výši zadostiučinění stanovit a posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti toho kterého případu s tím, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Nejvyšší soud zároveň ve své judikatuře stanovil kritéria, která mohou indikovat rozsah způsobené nemajetkové újmy, a to 1) povaha trestní věci; 2) délka trestního řízení; 3) následky způsobené trestním řízením v osobní sféře poškozené osoby. 1) Povaha trestní věci. Pod tímto kritériem se má na mysli zejména závažnost trestného činu kladeného osobě poškozené za vinu. Žalobce byl stíhán pro podezření ze spáchání přečinu porušení služebních povinností vojáka podle § 393 odst. 2 tr. zákoníku, za nějž teoreticky hrozí trest odnětí svobody až na 3 léta, trest zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Ovšem již trestním příkazem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl žalobce odsouzen“ pouze“ k trestu odnětí svobody v trvání [číslo] měsíců s podmíněným odkladem na dobu [čísl