20 C 142/2021-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného úroku ve výši 3 043 Kč skládajícího se z částky 1 193 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru a z částky 1 850 Kč jako administrativního poplatku, s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, dne 5. 7. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 4 500 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 4. 8. 2016. Žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 byla pohledávka za žalovanou postoupena věřitelem na žalobkyni. 2. Usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 3. 2021, č. j. EPR 44467/2021-8, bylo řízení částečně co do kapitalizovaného úroku ve výši 250 Kč zastaveno v důsledku podání žalobkyně ze dne 3. 3. 2021, která v tomto rozsahu vzala žalobu částečně zpět. Podáním ze dne 30. 6. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 3 043 Kč. Předmětem žalobního nároku je nesplacená jistina ve výši 4 500 Kč, zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 718,55 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů, dne 5. 7. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěr ve výši 4 500 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do 4. 8. 2016. Žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 8. 2018 byla pohledávka za žalovanou postoupena věřitelem na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 21. 9. 2018. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 4. 2. 2021. Předmětem žalobního nároku je nesplacená jistina ve výši 4 500 Kč, zákonný úrok z prodlení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 718,55 Kč. 7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 9. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 10. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 11. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 12. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 17. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 21. Podle ust. § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), může navrhovatel vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Podle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 22. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací na straně žalobkyně, když má za prokázané smlouvou o postoupení pohledávek, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni řádně postoupena a tato tak je ve sporu aktivně věcně legitimována. 23. Protože žalobkyně ve shora označené věci vzala v částečném rozsahu žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku nejprve v částce 250 Kč, kdy na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 3. 2021, č. j. EPR 44467/2021-8, bylo řízení v tomto rozsahu částečně zastaveno, a poté v celé částce 3 043 Kč, soud z jejího dispozitivního úkonu učinil patřičný procesní závěr ve smyslu ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení zastavil ve zbývajícím rozsahu 2 793 Kč co do kapitalizovaného úroku, když žaloba byla částečně vzata zpět před zahájením prvního jednání ve věci a k úkonu žalobkyně tak nebyl nutný souhlas žalované (výrok II. tohoto rozsudku). 24. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy