20 C 190/2021-46 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 31 421 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovanou dne 6. 2. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 16 721 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 554 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování ve výši 3 801 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 36 721 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 613 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 1. 4. 2016. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 5 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 17 200 Kč, dlužný poplatek ve výši 14 221 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 679,87 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 1. 4. 2016 do 16. 11. 2017, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 130,73 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí týdenní lhůty sjednané po úhradě poslední splátky úvěru, tj. ode dne 26. 8. 2015 do 16. 11. 2017 a dále úrok ve výši 19,98 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 17. 11. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud tak v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 4. Ze zákaznické karty ze dne 6. 2. 2015, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce ověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených mu žalovanou a rovněž ověřených pracovnicí věřitele, což žalovaná potvrdila svým podpisem na kartě. Ze zákaznické karty plyne, že žalovaná žila v nájmu, nebyla majitelkou vozu, byla zaměstnána na částečný úvazek u [jméno] [příjmení] - [anonymizováno] s měsíčním příjmem ve výši 11 000 Kč. Dále žalovaná uvedla měsíční výdaje ve výši 5 200 Kč. 5. Ze smlouvy o zápůjčce, ze smluvních podmínek a z tabulky umoření, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 6. 2. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 16 721 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 554 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování ve výši 3 801 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 36 721 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 613 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 1. 4. 2016. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 postoupena na žalobkyni, toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 11. 2017, kde byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 31 421 Kč bez příslušenství žalobkyni jakožto novému věřiteli, dopis byl podán na poštu dne 6. 12. 2017. 7. Z výzvy k plnění a z podacího lístku, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne 7. 10. 2020 podaným na poštu dne 7. 10. 2020 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 9. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 6. 2. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 16 721 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 554 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování ve výši 3 801 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 36 721 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 613 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 1. 4. 2016. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná při posouzení úvěruschopnosti uvedla v zákaznické kartě, že žije v nájmu, není majitelkou vozu, má pravidelný měsíční příjem ve výši 11 000 Kč a měsíční výdaje ve výši 5 200 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalované úvěr splácet na základě předložené pracovní smlouvy, občanského průkazu, nájemní smlouvy, dokladu SIPO a výplatních pásek. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 5 300 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 11. 2017, kde byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 31 421 Kč bez příslušenství žalobkyni jakožto novému věřiteli, dopis byl podán na poštu dne 6. 12. 2017. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne 7. 10. 2020 podaným na poštu téhož dne k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 10. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle ust. § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 12. Podle ust. § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 13. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjev