20 C 205/2021-161 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou podanou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 558,63 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřela se žalovaným dne 12. 12. 2012 smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které vedla pro žalovaného běžný účet a poskytla mu k tomuto účtu kontokorentní úvěr [anonymizováno] do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Ve Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaný porušil závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. [příjmení] proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 8 158,63 Kč převedla dne 3. 6. 2019 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku ve výši 8 158,63 Kč na zvláštní úvěrový účet [příjmení] žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaný byl dle ujednání ve Smlouvě ve spojení s Podmínkami povinen hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku Banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena. [příjmení] proto využila svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne 20. 11. 2019 zesplatnila ke dni 20. 11. 2019 a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 10 558,63 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30 % ročně dle úrokového lístku [příjmení] platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. 21. 8. 2020 požaduje žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany [příjmení] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 10. 9. 2020. Předmětem žaloby je dlužná jistina úvěru ve výši 8 158,63 Kč, poplatky a smluvní pokuta ve výši 2 400,00 Kč, úrok z prodlení ve výši 483,84 Kč kapitalizovaný ke dni 20. 11. 2019, úroky z úvěru ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 158,63 Kč od 21. 11. 2019 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 10 558,63 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 153 b) odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 4. Podle § 153 b) odst. 3 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 5. Podle § 157 odst. 3 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 6. Soud v projednávaném případě postupoval v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož účinnost nastala ke dni 1. 1. 2014, dle kterého, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. V předmětném řízení se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír, předmětným rozsudkem nedochází ke vzniku, změně, nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil k prvnímu jednání (20. 12. 2021), které se ve věci konalo, ač mu byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (fikcí dne 22. 11. 2021). O následcích nedostavení se k prvnímu jednání ve věci byl žalovaný v předvolání řádně poučen. Žalobkyně, která se dostavila k jednání, navrhla rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Soud proto v dané věci, vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, rozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť z úřední povinnosti považoval tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná (vzhledem k fikci předvídané v ust. § 153 b) odst. 1 o.s.ř.). Z těchto tvrzení pak vyplývá, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu shora označené úvěrové smlouvy (§ 497 a násl. zák.č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013) částku 10 558,63 Kč. Nárok žalobkyně proto soud shledal zcela důvodným, a to i co do požadovaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, jež co do výše i počátku prodlení neodporují zákonu a odpovídají skutkovým zjištěním soudu (nesporným žalobním tvrzením). Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklou pariční v délce tří dnů. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6 160 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby a účast u jednání. Za sepis doplnění žaloby ze dne 14. 9. 2021 soud nepřiznal odměnu, neboť kdyby žalobkyně řádně splnila svou povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě, nebylo by nutno k výzvě soudu doplnění žaloby vůbec podávat. Náklady řízení dále představuje 21 % DPH, tj. 1 545,60 Kč z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 9 705,60 Kč O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř., lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklou pariční v délce tří dnů.