20 C 227/2021-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 38 914,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovaným dne 6. 9. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku částku 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 41 017 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 31. 10. 2019. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 200 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 22 000 Kč, dlužný poplatek ve výši 16 914,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 435,50 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, tj. ode dne 1. 11. 2019 do 20. 1. 2020, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 233 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí týdenní lhůty sjednané po úhradě poslední splátky úvěru, tj. ode dne 11. 12. 2018 do 20. 1. 2020 a dále úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Ze smlouvy o zápůjčce a z tabulky umoření, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 6. 9. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 41 017 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 31. 10. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 52 051,22 Kč bez příslušenství žalobkyni jakožto novému věřiteli, dopis byl podán na poštu dne 14. 2. 2020. 6. Z výzvy k plnění a z podacího lístku, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 25. 2. 2021 podaným na poštu dne 26. 2. 2021 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 8. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 6. 9. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku poplatek ve výši 19 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 3 935 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 41 017 Kč se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 684 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 31. 10. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 200 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, kde byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky 52 051,22 Kč bez příslušenství žalobkyni jakožto novému věřiteli, dopis byl podán na poštu dne 14. 2. 2020. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 25. 2. 2021 podaným na poštu dne 26. 2. 2021 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 9. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle ust. § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 11. Podle ust. § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 12. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené