20 C 248/2021-57 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 27 764 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel s žalovanou dne 24. 7. 2013 smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou půjčku částku 8 361 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 277 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování ve výši 1 901 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 18 361 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 307 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 17. 9. 2014. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 614 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 17. 7. 2013 smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou půjčku částku 5 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 766 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování ve výši 1 141 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 110 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 11 017 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 184 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 10. 9. 2014. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 byly obě pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Předmětem žaloby je z první pohledávky dlužná jistina ve výši 9 666 Kč, dlužný poplatek ve výši 8 081 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 142,99 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ode dne 17. 9. 2014 do 15. 5. 2017, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 863,03 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ode dne 11. 9. 2013 do 15. 5. 2017 a dále úrok ve výši 19,98 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 16. 5. 2017 do zaplacení. Předmětem žaloby je z druhé pohledávky dlužná jistina ve výši 5 455 Kč, dlužný poplatek ve výši 4 562 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 923,34 Kč, přičemž se jedná o úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ode dne 10. 9. 2014 do 15. 5. 2017, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 659,06 Kč, přičemž se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ode dne 6. 8. 2013 do 15. 5. 2017 a dále úrok ve výši 19,98 % ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny běžící od 16. 5. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud tak v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: 4. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 24. 7. 2013 smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou půjčku poplatek ve výši 8 361 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 277 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování ve výši 1 901 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 18 361 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 307 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 17. 9. 2014. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 614 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 17. 7. 2013 smlouvu o půjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, jejichž převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou půjčku poplatek ve výši 5 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 766 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování ve výši 1 141 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 110 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a poplatku ve výši 11 017 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 184 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 10. 9. 2014. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 byly obě pohledávky za žalovanou ze smluv o půjčce ze dne 24. 7. 2013 a ze dne 17. 7. 2013 postoupeny na žalobkyni, toto bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2017, kde byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 27 764 Kč bez příslušenství žalobkyni jakožto novému věřiteli, dopis byl podán na poštu dne 15. 6. 2017. Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne 19. 2. 2018 podaným na poštu dne 19. 2. 2018 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 5. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ust. § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 7. Podle ust. § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadov