20 C 353/2020-41 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 24 750 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 23. 8. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutý úvěr celkovou částku 12 900 Kč sestávající z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tj. z částky 4 200 Kč, z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, z poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 800 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů ve výši 27 900 Kč se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč splatných k 23. dni v měsíci. Žalovaná uhradila pouze poplatek ve výši 600 Kč a částku 1 950 Kč, která byla žalobkyní započtena na úrok. Žalovaná se dostala do prodlení dne 24. 10. 2018, když neuhradila 2. splátku splatnou dne 23. 10. 2018. Splatnost celého úvěru nastala splatností poslední splátky dne 23. 10. 2019. Předmětem žalobního nároku je dlužná jistina ve výši 15 000 Kč a dále úrok ve výši 2 250 Kč (4 200 Kč 1 950 Kč). Úhradu poplatku za správu úvěru a poplatku za hotovostní výběr splátek v celkové výši 8 100 Kč žalobkyně nepožaduje. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, tj. smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobce nijak nerozporovala. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 8. 2018 a z předpisu splátek, že dne 23. 8. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr půjčku vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 900 Kč, tj. zaplatit částku v celkové výši 27 900 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč splatných vždy k 23. dni v měsíci a dále zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru pak dle smlouvy sestávají z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tj. z částky 4 200 Kč, z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, z poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 800 Kč. V čl. V. odst. 4 smlouvy se žalovaná zavázala, že v případě prodlení s úhradou splátek či zesplatněné jistiny zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a jistiny. 5. Z předžalobní upomínky a z poštovního podacího archu, že žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 7. 4. 2020 podaným na poštu dne 9. 4. 2020 k úhradě dlužné částky v celkové výši 32 850 Kč před podáním žaloby. 6. Z čestného prohlášení ze dne 23. 8. 2018, z dokladu ÚP ČR o výši čtvrtletního příjmu ze dne 2. 2. 2018, z dokladů o platbě energií, z finanční analýzy ze dne 23. 8. 2018, z nájemní smlouvy ze dne 1. 4. 2018, z credit scoringu a z výplatních lístků, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. 7. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 8. Dne 23. 8. 2018 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, jehož převzetí v hotovosti potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr půjčku vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 900 Kč, tj. zaplatit částku v celkové výši 27 900 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 950 Kč splatných vždy k 23. dni v měsíci a dále zaplatit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru pak dle smlouvy sestávají z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tj. z částky 4 200 Kč, z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 600 Kč, z poplatku za správu úvěru ve výši 3 300 Kč a z poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 4 800 Kč. V čl. V. odst. 4 smlouvy se žalovaná zavázala, že v případě prodlení s úhradou splátek či zesplatněné jistiny zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a jistiny. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 7. 4. 2020 podaným na poštu dne 9. 4. 2020 k úhradě dlužné částky v celkové výši 32 850 Kč před podáním žaloby. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 12. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 14. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 15. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 17. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. 21. Soud se dále zabýval platností úvěrové smlouvy, kdy dospěl k závěru, že ujednání o celkových nákladech spotřebitelského úvěru ve výši 12 900 Kč je nutno posoudit jako ujednání o odměně za poskytnutí úvěru, tedy de facto ujednání o úrocích, když dle názoru soudu se žalobkyně ujednáním o poplatku za správu úvěru i ujednáním poplatku za hotovostní výběr splátek snaží zkreslit skutečně ujednanou výši úroků za poskytnutý úvěr. Soud tedy na základě výše uvedeného částku představující celkové náklady spotřebitelského úvěru posuzoval jako úrok, když se jedná o finanční prostředky, které byla žalovaná dle smlouvy za poskytnutí úvěru žalobkyni uhradit. V daném případě činila tato částka 12 900 Kč a byly–li peněžní prostředky poskytnuty na dobu 14 měsíců, pak ročně se jedná o cca 74 % poskytnuté jistiny úvěru. Soud je toho názoru, že uvedené ujednání je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo