25 C 69/2021-64 — Okresní soud v Olomouci

1. Předmětem řízení bylo zaplacení dlužného pojistného 1 567 Kč a paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 2 x 900 Kč, vše se zákonným úrokem z prodlení k žalobě podané u soudu dne 23. 4. 2021. 2. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne 28. 5. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována tři slova] III s počátkem pojištění dne 28. 5. 2018 na dobu neurčitou, bylo sjednáno roční pojistné 1 662 Kč splatné ročně. Pojistný vztah byl ukončen dnem 4. 9. 2020. Pojistné za dobu od 28. 5. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 665 Kč žalobce eviduje jako nezaplacené. Podle výpočtu soudu činí dluh na pojistném 540 Kč. Účastníci dále uzavřeli téhož dne pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována tři slova] III s počátkem pojištění dne 28. 5. 2018 na dobu neurčitou, v níž bylo sjednáno roční pojistné 2 059 Kč splatné ročně. Pojistný vztah byl ukončen dnem 4. 9. 2020. Pojistné za dobu od 28. 5. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 902 Kč žalobce eviduje jako nezaplacené. Podle výpočtu soudu činí dluh na pojistném 711 Kč. 3. Podle § 2782 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“), (1) Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. (2) Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 4. Podle § 13 odst. 2 věty první z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Účastníci řízení sjednali dvě platné pojistné smlouvy, podmínky věcné legitimace jsou splněny. Žalobce tvrdí, že žalovaný nezaplatil předepsané pojistné, jak je specifikováno v závěru o skutkovém stavu a dále úrok z prodlení. Výše dluhu byla objektivizována výpočtem soudu. 8. V řízení leží břemeno důkazní na žalovaném, je na něm, aby prokázal, že žalobci plnil, případně aby vyvrátil žalobcova tvrzení o vzniku pohledávky. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Podle § 2782 o. z. ve spojení s § 13 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb. byl žalovaný zavázán k úhradě dlužného pojistného v celkové výši 1 251 Kč a podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. k úhradě zákonného úroku z prodlení z této částky v rozsahu dle podané žaloby. Lhůta k plnění byla určena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 9. Co do částky 316 Kč s úrokem z prodlení na pojistném byla žaloba zamítnuta. Žalobce tvrdil, že na případné snižování a zvyšování pojistného měly vliv úpravy dle bonusů za bezškodní průběh pojištění nebo naopak malusů za škodní události. Pakliže došlo ke zvýšení pojistného, neprokázal žalobce doručení nového předpisu pojistného žalovanému. Neúčastí u jednání se zbavil práva být soudem poučen dle § 118a o. s. ř. ve smyslu ust. § 5 o. s. ř. 10. Co do částky 1 800 Kč s úrokem z prodlení byla žalobcova žaloba zamítnuta z níže rozebraných důvodů. Žalobce se domáhá částky 2 x 900 Kč jako paušalizovaných nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného, a to za odeslanou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění, dle svých obchodních podmínek, resp. sazebníku svých poplatků. 11. Žalovaný je v právním postavení spotřebitele, uplatní se tedy § 1811 a § 1812 o. z., dále i § 1815 o. z. Žalobce v řízení netvrdil a neprokázal, že by došlo k platnému uzavření dohody se žalovaným o tom, že žalovaný částku žalobou uplatněnou žalobci bude platit. Odkaz na aktuální ceník, či seznam poplatků není případný. Svou povahou jde o smluvní sankci, tedy smluvní pokutu. Platí přitom, že smluvní sankce musí být platně sjednána dle § 544 obč. zák., resp. § 2048 o. z. (Jak již uzavřel Ústavní soud ČR v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3512/11:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“). Účelem smluvní pokuty je zajistit splnění určité smluvní povinnosti, nelze ji spojovat bez dalšího s ukončením smlouvy. Žalobce neprokázal vynaložení konkrétních nákladů na odeslání konkrétní upomínky, s níž povinnost plnit v tomto řízení spojuje. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný měl ve věci převážný procesní úspěch a náležela by mu náhrada nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů řízení neuplatnil, v řízení mu žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 13. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácenou verzi odůvodnění.