27 C 114/2021-42 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou ze dne 28. 4. 2021 se žalobkyně domáhala vyklizení ve výroku uvedeného prostoru s tím, že mezi [právnická osoba], a.s., [IČO], sídlem [adresa], jako vlastníkem, žalobkyní jako pronajímatelem, a žalovanou jako podnájemcem, byla dne 1. 7. 2018 uzavřena Smlouva o podnájmu prostoru sloužícího podnikání, jejímž předmětem byl podnájem prostor sloužících podnikání [číslo] [číslo] nacházejících se v 1. NP nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na [list vlastnictví], pro okres a obec Olomouc, katastrální území Olomouc – město, a to budovy [adresa] na adrese [adresa], která je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], ve znění Dodatku [číslo] ze dne 1. 12. 2018 a Dodatku [číslo] ze dne 1. 4. 2019 (dále jen„ Smlouva“). Účelem podnájmu prostor bylo ujednáno jejich užívání jako kavárny (103) a kancelářských prostor (105), s tím že v souladu s čl. II. odst. 1 Smlouvy je žalovaná (podnájemce) oprávněna užívat prostory toliko ke sjednanému účelu a současně k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popř. v rozhodnutí o schválení změny užívaní. Pro případ, kdy by účel určený v kolaudačním rozhodnutí nesouhlasil s účelem sjednaným, bylo ujednáno, že žalovaná (podnájemce) je povinna zajistit na vlastní náklady vydání souhlasu se změnou užívání, na základě, kterého bude možné užívat prostory ke sjednanému účelu. Dle čl. III. odst. 3 Smlouvy bylo ujednáno oprávnění žalobkyně (pronajímatele) vypovědět nájem písemnou výpovědí v 10 denní výpovědní době, porušuje-li žalovaná (podnájemce) zvlášť závažným způsobem své povinnosti, přičemž porušením povinností zvlášť závažným způsobem se zejména rozumí dle písm. b) užívá-li podnájemce prostory v rozporu se sjednaným účelem podnájmu nebo v rozporu se Smlouvou. Žalovaná i přes ujednání dle čl. II. odst. 1 Smlouvy užívala pronajaté prostory v rozporu s účelem určeným v kolaudačním rozhodnutí a rovněž nezajistila vydání souhlasu se změnou užívání. Žalovaná tedy užívala prostory v rozporu se Smlouvou, čímž došlo k naplnění předpokladu pro uplatnění výpovědní důvodu dle čl. III. odst. 3 písm. b) Smlouvy a vypovězení nájmu v 10denní výpovědní době. Tato situace v důsledku porušování ujednaných povinností ze strany žalované vedla až k tomu, že [právnická osoba], a.s. jako vlastníkovi byla Magistrátem města Olomouc, odborem stavebním, příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [spisová značka], uložena pokuta ve výši 30 000 Kč za spáchání přestupku dle § 178 odst. 1 písm. g) stavebního zákona. I přes uvedené žalobkyně nepřistoupila ihned k výpovědi Smlouvy, avšak přípisem ze dne 14. 10. 2019, odeslaným dne 15. 10. 2019 a doručeným žalované dne 16. 10. 2019, žalovanou vyzvala ke zdržení se užívání prostor v rozporu s určeným účelem za situace, nemá-li žalovaná veřejnoprávní souhlas s užíváním prostor za účelem provozování kavárny a dále žalovanou upozornila na skutečnost, že to opravňuje žalobkyni k výpovědi Smlouvy. Žalovaná přesto nedosáhla souhlasu se změnou v užívání prostor za účelem provozování kavárny a zároveň se ani nezdržela provozování kavárny v rozporu s určeným účelem. Žalobkyni tak nezbývala jiná možnost, než Smlouvu v souladu s čl. III. odst. 3 písm. b) Smlouvy vypovědět v 10 denní výpovědní době, což také následně učinila písemnou výpovědí podnájemního vztahu ze dne 10. 12. 2019, odeslanou dne 12. 12. 2019 a doručenou žalované dne 16. 12. 2019. Žalovaná proti výpovědi nevznesla ve smyslu § 2314 odst. 1 občanského zákoníku námitky a nedomáhala se tak přezkumu oprávněnosti výpovědi soudem ve smyslu § 2314 odst. 3 občanského zákoníku. V důsledku toho je výpověď podnájemního vztahu ze dne 10. 12. 2019 platná a oprávněná a nájemní vztah tak na základě této výpovědi zanikl uplynutím 10 dnů počínaje dnem následujícím po dni doručení výpovědi, tj. dnem 26. 12. 2019. Dle čl. V odst. 2 písm. t) Smlouvy je žalovaná (podnájemce) povinna po skončení podnájmu, bez ohledu na důvod tohoto skončení, předat prostory žalobkyni (pronajímateli). Žalovaná však i přes učiněnou výpověď a skončení nájemního vztahu doposud prostory nevyklidila a tyto nadále užívá, aniž by žalované k tomuto užívání svědčil jakýkoliv právní titul. Žalovaná na předžalobní výzvu k vyklizení nijak nereagovala, prostory nevyklidila 2. Soud vyzval žalovanou usnesením ze dne 7. 5. 2021 dle ust. § 114b o. s. ř., aby se písemně vyjádřila ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení k žalobě, která jí byla doručena dne 10. 5. 2021. V usnesení soud žalovanou poučil o následcích nesplnění této výzvy. Usnesení bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 10. 5. 2021. 3. Žalovaná se v uvedené lhůtě k žalobě písemně nevyjádřila ani před jejím uplynutím soudu nesdělila vážný důvod, pro který tak neučinila. Lhůta k vyjádření jí tak marně uplynula dne 9. 6. 2021. 4. Dle ust. § 153a odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 4 občanského soudního řádu, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 5. Dle ust. § 114b odst. 1, 2 občanského soudního řádu, vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. 6. Dle ust. § 114b odst. 5 občanského soudního řádu jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 7. Soud rozhodl v souladu s výše uvedenými ustanoveními z úřední povinnosti ve věci rozsudkem pro uznání, neboť se má za to, že žalovaná svůj dluh uznala a nejedná se o věc, ve které by nebylo možno uzavřít a schválit smír. 8. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni jako plně procesně úspěšnému účastníkovi náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 534 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 4 500 Kč dle § 7, § 9, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 300 Kč za provedené 3 úkony právní služby, tj. 900 Kč dle § 13, 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., s připočtením 21 % DPH – 1 134 Kč, jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem. Celkem tedy na náhradě nákladů řízení náleží žalobkyni částka 11 534 Kč. 10. Povinnost k náhradě nákladů řízení soud uložil žalované splnit v obecné třídenní pariční lhůtě, a to k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). 11. Podmínka pro přiznání nákladů řízení dle ust. § 142a o.s.ř. v podobě předžalobní výzvy k plnění byla rovněž splněna.