29 C 209/2019-346 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobci se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum], doplněnou následnými podáními ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], domáhali vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobci a) a b) jsou spoluvlastníky části pozemku p. [číslo] nově označené jako parcela [číslo] o velikosti 481 m², nacházející se v k. ú. [část obce], obec a okres [okres], každý se spoluvlastnickým podílem ve výši ½ nemovitosti, a to dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku, zpracovaného [právnická osoba] [okres] s.r.o., číslo plánu [číslo] [rok] ověřeného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod [číslo] [rok], který byl Katastrálním úřadem pro Olomoucky kraj, Katastrálním pracovištěm Olomouc odsouhlasen dne [datum] pod číslem PGP [číslo] [rok] [číslo]. Žalobci tvrdili, že žalobci nabyli pozemek [parcelní číslo] k. ú. [část obce], jakož i pozemky další zapsané na [list vlastnictví], na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu k [datum] a to od paní [příjmení] [jméno] [příjmení], která tyto nabyla na základě Usnesení soudu ve věci projednání dědictví [spisová značka] Okresní soud v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí]. Na základě této kupní smlouvy se žalobci oprávněně chopili držby v takové míře, jak ji doposud držela paní [příjmení] [jméno] [příjmení] a to všech nemovitostí kolem rodinné vily. Celý soubor nemovitostí, tj. vila a pozemky kolem ní, je oplocen, tvoří ucelený funkční celek a vstup na tyto pozemky byl možný pouze přes uzamčenou bránu. Takto byly pozemky i stavba definovány i znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným [jméno] [příjmení], který neshledal jakýkoliv nesoulad mezi zapsaným a skutečným stavem pozemku. Na základě výše uvedených skutečností mají žalobci za to, že pozemek byl vydržen již v roce 2003, tedy 10 let poté, co jej [anonymizováno] [příjmení] nabyla, tudíž ještě předtím, než jej paní [příjmení] [příjmení] převedla na žalobce. Následně se držby části tohoto pozemku ujali žalobci na základě vůle předchozí držitelky, tj. prodávající, tak jak ji držela a spravovala ona. Právní předchůdkyně žalobců paní [příjmení] [příjmení] se sporným pozemkem disponovala, a to tak, že tento odprodala žalobcům, jelikož jej považovala za součást pozemku [parcelní číslo]. Sporná část pozemku tvoří s tímto pozemkem souvislou a ničím nepřerušenou plochu, která byla nejprve v držení prodávající paní [příjmení] [příjmení] a poté od jejího prodeje bez jakéhokoliv přerušení je v držení žalobců, když sporná část pozemku byla předána jako celek se všemi ostatními nemovitostmi dle kupní smlouvy s paní [příjmení] [příjmení], jelikož veškeré tyto pozemky včetně sporné části pozemku tvoří ucelený zaplocený areál. [příjmení] pozemek nemohl v kupní smlouvě s paní [příjmení] [příjmení] objevit, jelikož spornou část považovaly obě strany kupní smlouvy za součást sousedního pozemku p. [číslo] který, jak uvádíme výše, tvoří s tímto pozemkem souvislou a ničím nepřerušenou plochu. Soubor nemovitostí získaný kupní smlouvou s paní [příjmení] [příjmení] tvořily jednak pozemky o celkové rozloze [výměra] a dále rozsáhlá rodinná vila, tudíž nepatrný rozdíl v rozloze pozemků ve výši 5% nebyl žádnému účastníků smlouvy patrný. Rovněž z prohlídky místa nebylo nijak patrné, že by se plot a vzrostlé stromy kolem něj, nacházel ve výrazně jiném umístění, než jak vede katastrální mapa. Skutečnost, že situace ohledně hranic pozemků nebyla nijak zřejmá, resp. že bylo zcela přirozené vzhledem k souboru nemovitostí považovat spornou část za součást nemovitostí okolo rodinné vily na pozemcích žalobců, potvrzuje i samotné chování žalovaného, který sám doposud o sporné části prakticky nevěděl, žádným způsobem o ni neusiloval, neučinil jediný úkon, kterým by se chtěl ujmout své držby. V opačném případě by jako samosprávný subjekt, který má hospodařit s náležitou péčí o svůj majetek, již žalobce k vydání pozemku vyzvala. Z toho žalobci dovozují, že i žalovaný považoval doposud spornou část pozemku za součást pozemku žalobců [parcelní číslo]. Plot, který lemuje hranici vydrženého pozemku p. [číslo] se na pozemku již nacházel v době koupě nemovitostí od paní [příjmení] [příjmení] a s pravděpodobností hraničící s jistotou i v okamžiku, kdy nemovitosti nabyla paní [příjmení] [příjmení], jelikož plot lemují vzrostlé stromy, které jsou více jak 50 let staré. Skutečnost, že reálné hranice v území vedou jiným způsobem, než jak je zakresleno v katastrální mapě, žalobci zjistili až při plánování stavebního záměru, který nyní na jejich pozemcích probíhá, když v létě 2017 podávali žádost o vydání územního rozhodnutí k umístění stavby. Konkrétně tuto skutečnost zjistili, když si nechali za účelem přípravy stavebního záměru pozemek geodeticky vytyčit na podzim 2017. Žalobci, stejně jako jejich právní předchůdkyně, jako držitelé při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměli a nemohli mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že jim daná část pozemku patří. Žalobci byli v dobré víře, že danou část pozemku nabyli na základě kupní smlouvy od jejich právní předchůdkyně. Po celou dobu pokojné držby, tj. nejpozději od r. 1993, tak neměl žádný z držitelů důvod pochybovat o hranicích, když při hranici plotu se nachází vzrostlé stromy staré více jak 30 let, které spolu s plotem vymezují hranici pozemku, a část pozemku [parcelní číslo] spojuje se sousedním pozemkem [parcelní číslo] souvislý travní porost, na kterém není patrná žádná hranice. Dle žalobců se v jejich případě jedná o mimořádné vydržení, neboť dle ust. § 1095 o. z., uplynula při navázání na držbu v dobré víře [anonymizováno] [příjmení] dvojnásobně dlouhá doba k vydržení a žalobci tedy ani nemusí prokazovat právní důvod, na kterém se jejich držba zakládá. Žalobci mají za to, že i samostatně splnili lhůtu držby 10 let pro vydržení, když tato uplynula [datum], tedy 10 let poté, co se stali vlastníky nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobci vyzvali žalovaného k uzavření souhlasného prohlášení o vydržení této části pozemku, tak aby došlo k zápisu skutečného stavu vlastnických poměrů do katastru nemovitostí. Žalovaná výzvu obdržela dne [datum], když následně dne [datum] sdělila, že není akceptovatelná lhůta ke smírnému řešení 30 dnů, jelikož výzva musí být předložena k projednání orgánům města. Žalovaná se nicméně ani po několika urgencích k výzvě nevyjádřila, zda je ochotna uzavřít souhlasné prohlášení či nikoliv, když uvedla, že věc nadále projednává v rámci své vnitřní struktury. Žalobci se za účelem včasného uplatnění svého nároku obrátili se se svým nárokem na soud. 2. Žalovaný navrhl ve svém vyjádření ze dne [datum], jakož i v následujících podáních, žalobu žalobců zamítnout s odůvodněním, že pokud dle tvrzení žalobců spornou část pozemku [parcelní číslo] nabyla vydržením do svého vlastnictví již v roce 2003 jejich právní předchůdkyně [anonymizováno] [příjmení], pak by byla právní předchůdkyně žalobců vlastnicí sporného pozemku, s nímž ovšem dále nedisponovala a je pak otázkou, pokud by byly splněny všechny podmínky vydržení, kdo a kdy z právních předchůdců žalobců by případně sporný pozemek do vlastnictví nabyl. Dále pak žalovaný tvrdil, že žalobci nemají ke sporné části pozemku [parcelní číslo] žádný právní titul, když jej nekoupili kupní smlouvou ze dne [datum], neboť tento pozemek není ve smlouvě uveden jako předmět koupě. Nenabyli jej ani vydržením, neboť jej sami v dobré víře nedrželi po dobu 10 let. Žalovaný poukázal na to, že již v roce 2006, tedy v době koupě pozemku p. [číslo] muselo být žalobcům zřejmé, že kupují pouze tento pozemek ve tvaru, jak je evidován v katastru nemovitostí, když podkladem pro koupi pozemku [parcelní číslo] byl znalecký posudek [číslo] znalce [jméno] [příjmení], jehož přílohou je snímek katastrální mapy, ze kterého je zřejmé, že hranice mezi pozemky p. [číslo] je přímá a dost vzdálená od dalšího pozemku [parcelní číslo], jakož i [parcelní číslo]. Výměra sporného pozemku 481 m² není výměrou nepatrnou. Podle žalovaného má žalobce b) navíc právní vzdělání, ale i laik by při běžné opatrnosti, kterou je možno spravedlivě žádat po kupujícím při koupi pozemku v roce 2006, by měl zjistit, kde přesně je hranice mezi pozemky p. [číslo]. I kdyby byla u žalobců dána dobrá víra pro účely vydržení, což žalovaný popírá, nebyla by dána po dobu 10 let. Podklady pro stavební záměr realizovaný na koupených pozemcích pořizovali žalobci již v průběhu roku 2016 a dříve, když např. dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro žalobce připravil [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] v říjnu 2016. Podle žalovaného nemůže jít v případě žalobců o mimořádné vydržení, neboť jestliže vlastnické právo ke spornému pozemku vydržela podle žalobců již jejich právní předchůdkyně [anonymizováno] [příjmení], pak je pro vydržení vlastnictví nerozhodná doba držby [anonymizováno] [příjmení] a doba držby žalobců v dobré víře musí být posuzována samostatně. Žalovaný se tak považuje za pravého a