29 C 267/2021-30 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 663 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem byla odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den [datum]. Pojistné období bylo sjednáno v délce roční, když pojistné bylo sjednáno ve výši 3 960 Kč za pojistné období. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Pojištění zaniklo ke dni [datum] pro neplacení pojistného a žalobkyně tak má nárok na zaplacení dlužného pojistného za období od [datum] do [datum]. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a dalších 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky po zániku pojištění. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené požaduje po žalovaném úhradu dlužného pojistného ve výši 1 063 Kč a dále za upomínky 2 x 300 Kč, celkem 1 663 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky kapitalizovaného za období ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. od [datum] do [datum] ve výši 88 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně vyhotovila a dne [datum] doporučeně poštou odeslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu ustanovení § 142a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ani poté dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, když účastníci v soudem poskytnuté lhůtě takovýto postup soudu nerozporovali. 5. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli – [anonymizováno] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Žalovaný se v pojistné smlouvě zavázal platit žalobkyni pojistné ve výši 3 960 Kč splatné ročně. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne [datum]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro neplacení pojistného a žalobkyně tak nárokuje zaplacení dlužného pojistného za období od [datum] do [datum]. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a dalších 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky po zániku pojištění. Žalobkyně tak s ohledem na výše uvedené požaduje po žalovaném úhradu dlužného pojistného ve výši 1 063 Kč a dále za upomínky 2 x 300 Kč, celkem 1 663 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky kapitalizovaného za období ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. od [datum] do [datum] ve výši 88 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně vyhotovila a dne [datum] doporučeně poštou odeslala žalovanému předžalobní výzvu, ani poté dlužná částka nebyla uhrazena. 6. Podle ust. § 2758 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ust. § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle ust. § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 9. Podle ust. § 1968 věty první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve znění účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2758 občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení pojistného ve výši 3 960 Kč ročně. Žalovaný neuhradil první pojistné a dluží tak žalobkyni za období od [datum] do [datum], kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku, částku ve výši 1 663 Kč, včetně poplatku ve výši 2 x 300 Kč. Jelikož žalovaný svoji povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil, dostal se do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i zaplacení úroku z prodlení z částky 1 663 Kč v kapitalizované výši 88 Kč Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 13. Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí vznikly. Náhrada nákladů řízení pak činí zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, dále náhrada nákladů právního zastoupení dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 3 x 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dále hotové výdaje advokáta v podobě tří režijních paušálů po 100 Kč za provedené úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, když v daném případě se jedná o opakované podání ve skutkově i právně obdobných věcech. Všechny shora uvedené částky, vyjma soudního poplatku, byly zvýšeny o 21 % DPH, což představuje částku ve výši 189 Kč Celkem tedy uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.