11 C 114/2022-50 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 998,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 21. 9. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 40 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % p. a. a úrok byl počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný byl dále povinen platit poplatek 50 Kč za každé čerpání úvěru a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 000 Kč vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce. Dostával se však se splácením úvěrových splátek do prodlení, resp. poskytoval pouze částečné plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím. Tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu 4. 12. 2020. Dlužná jistina činila k tomuto datu 39 998,10 Kč. Ode dne následujícího po dni zesplatnění vznikal věřiteli rovněž nárok na zaplacení příslušenství (smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne 22. 2. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka uplatňovaná v tomto řízení postoupena na žalobkyni. O tomto byl žalovaný písemně obeznámen. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 22. 2. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Obdobným způsobem vyjádřila s rozhodnutím bez jednání souhlas i zástupkyně žalobkyně. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: 3. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 21. 9. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 40 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % p. a. a úrok byl počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru. Žalovaný byl povinen platit poplatek 50 Kč za každé čerpání úvěru a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 2 000 Kč vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím (Smlouva o revolvingovém úvěru). Tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu 4. 12. 2020 (Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu). Dlužná jistina činila k tomuto datu 39 998,10 Kč (Přehled obratů na úvěrovém účtu). Ode dne následujícího po dni zesplatnění pak vznikal věřiteli rovněž nárok na zaplacení příslušenství (smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne 22. 2. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka uplatňovaná v tomto řízení postoupena na žalobkyni. O tomto byl žalovaný písemně obeznámen (Smlouva o postoupení pohledávek vč. příloh [číslo] Oznámení o postoupení pohledávky). Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím své právní zástupkyně k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 22. 2. 2022 (Předžalobní výzva, Informace o doručování zásilky). 4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Co se týká právního hodnocení, v řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že mezi jejím právním předchůdcem [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Žalobkyně splnila své povinnosti z uzavřené smlouvy a žalovanému řádně poskytla sjednaný úvěr, nicméně žalovaný svou povinnost řádně hradit splátky úvěru neplnil. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu a poskytla žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným ve smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu, tj. včetně požadovaného příslušenství. 11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit plně procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 778 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 600 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), z 3 x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b AT a z 21% DPH z částek odměny a náhrad. 12. Lhůta k plnění byla ve výroku I. i II. stanovena jako obecná třídenní (§ 160 odst. 1, věta první o. s. ř.) Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).