11 C 313/2019-215 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 11. 2019 se žalobci domáhali po žalované odstranění ve výroku uvedené stavby. Uvedli, že jsou vlastníky rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], a že žalovaná je vlastníkem rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec]. Žalovaná provedla na budově [adresa] stavební úpravy spočívající v zateplení obvodového pláště budovy, přičemž část tohoto zateplení přesahuje na pozemek ve vlastnictví žalobců. Vzhledem k tomu, že žalobci nebyli nijak vyrozuměni o provedení předmětného stavebního záměru a nebyli požádáni o souhlas, obrátili se na místně příslušný stavební úřad (OÚ [obec]) s podnětem k prověření oprávněnosti stavebních úprav a jejich souladu se stavebními předpisy. [ulice] úřad rozhodl dne 30. 6. 2017 tak, že se odstranění stavební úpravy – zateplení domu [obec a číslo] – nenařizuje a toto jeho rozhodnutí bylo následně potvrzeno rovněž odvolacím správním orgánem. Následně podaná správní žaloba byla zamítnuta rozsudkem KS [obec] – pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobci dlouhodobě napadají protiprávní chování žalované, aniž by se jim dostalo příslušné právní ochrany. Za dané situace žalobcům nezbývá, než požádat o ochranu v řízení o odstranění stavby. Není pochyb o tom, že vlastnické právo k pozemku zahrnuje i prostor nad jeho povrchem a že zasahovat částmi stavby do prostoru nad sousedním pozemkem bez právního důvodu není přípustné. Při zateplení pláště stavby na hranici pozemku je třeba respektovat, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. Zateplením západní obvodové zdi domu žalované došlo k trvalému omezení žalobců, zúžení jejich pozemku a prostoru balkonu. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že ji považuje za zcela nedůvodnou. Zateplení domu bylo prováděno v roce 2010 rodiči žalované [jméno] a [jméno] [příjmení], a to s plným vědomím žalobce a), neboť v místě bylo instalováno lešení a umožněn vstup na pozemek žalobců. V roce 2011 se žalovaná stala výlučnou vlastnicí pozemku a domu, v roce 2013 pak byla na základě stížnosti žalobce obviněna ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Přestupkové řízení bylo v srpnu 2014 zastaveno. Žalobce a) žalovanou neustále napadal a vyjadřoval se v tom směru, že jako nový vlastník je povinna zateplení odstranit, ačkoli dříve souhlasil s jeho vybudováním. V roce 2015 bylo provedeno geodetické zaměření pozemku, z něhož vyplynulo, že se zateplení nachází na pozemku žalované, což byla podmínka pro případné dodatečné stavební povolení OÚ [obec]. Všechny dotčené orgány následně dospěly k závěru, že zateplení bylo vybudováno v souladu s právními předpisy. Žalovaná uvedla, že její rodiče posunuli při provádění dostavby domu jeho hranici o 16 cm od hranice pozemku, tzn. upravili interiér domu právě o šíři zateplení tak, aby bylo možno jej vybudovat ještě na jejich pozemku. I z této skutečnosti je zřejmé, že k žádnému přesahu na pozemek žalobců nedošlo. I pokud by však daný přesah existoval, nemohla by přesto podaná žaloba obstát. Žalovaná vždy postupovala v dobré víře a splnila všechny požadavky stavebního úřadu. Zateplení pak žalobce žádným způsobem neomezuje ve využívání jejich nemovitosti. Jejich jednání je rozporné s dobrými mravy, absurdní a šikanózní. Soud učinil po provedeném řízení následující skutková zjištění: 3. Z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a že žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa]. 4. Z kopie katastrální mapy byla zjištěna lokace pozemků ve vlastnictví účastníků. 5. Ze situačního schématu bylo zjištěno, jakou část zateplení žádají žalobci odstranit. 6. Z fotodokumentace předložené účastníky a pořízené na místních šetřeních byla zjištěna situace v místě – lokace sporné části zateplení a jeho okolí, dále pak vzhled vnitřní strany zdi v domě (ložnici) žalované. Tato situace byla soudem ověřena rovněž v rámci dvou místních šetření, při nichž bylo zjištěno následující: levý svislý pás sporného zateplení se nachází vlevo od balkonu žalobců a jeho spodní část je umístěna nad zdí mezi pozemky účastníků, přes niž nijak nepřesahuje směrem do pozemku žalobců. Na tuto zeď navazuje na pozemku žalobců plechový přístřešek, jenž slouží jako kůlna a který se dle svého vzhledu v místě nachází již dlouhou dobu. Pokud jde o balkon žalobců navazující na levou svislou část zateplení, tento je na straně směřující k zateplení de facto zazděn betonovými bloky, tzn. předmětným zateplením není nikterak bráněno např. ve výhledu z balkonu (přes bloky není z balkonu nic vidět). Balkon je v tomto stavu již od 60. let minulého století (viz sdělení žalobce a) u místního šetření). Stejně tak předmětný pás zateplení nijak nebrání ani ve výhledu z ložnice žalobců v 1. patře domu, neboť přes balkon není na tuto část zateplení vidět. Pokud pak jde o vrchní vodorovný pás sporného zateplení, tento se nachází nad zastřešeným balkonem žalobců a není k němu zřízen žádný přístup (viz sdělení žalobce a) u místního šetření) – z toho důvodu tedy nebylo možné provést ani jeho bližší ohledání. Dále byl v rámci místního šetření ohledán interiér ložnice žalované, která je z vnější části zateplena sporným svislým pásem zateplení. Bylo zjištěno, že zdivo v této místnosti je v části, na níž zvenčí navazuje dané zateplení, v rozsahu cca 16 cm vsunuto směrem do místnosti. 7. Z faktury č. 2010 ze dne 11. 7. 2010 vč. přílohy bylo zjištěno, že byla vystavena dodavatelem Ing. [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení]. Byly jí fakturovány dokončovací stavební práce a zateplení na RD [parcelní číslo] [obec], a to částkou 118 350 Kč. Datum splatnosti bylo stanoveno na 10. 8. 2010. 8. Z podstatného obsahu spisu OÚ [obec], stavebního úřadu, sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno následující: -) ze žádosti o dodatečné povolení stavby, že žalovaná podala ke stavebnímu úřadu [obec] žádost o dodatečné povolení stavby, a to stavebních úprav – zateplení rodinného domu nacházejícího se ve dvorní části p. č. st. 253. V žádosti uvedla, že stavba byla dokončena v r. 2010 a zhotovitelem byl Ing. [jméno] [příjmení]; -) z čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení], že na stavební parcele 253 v k. ú. [obec] byl k zateplení domu použit fasádní polystyrén Styrotrade EPS F a systémová silikátová omítka Cemix, přičemž všechny materiálny splňují normy a certifikaci; -) z technické zprávy společnosti [právnická osoba], že tato prováděla zaměření skutečného provedení přístavby na p. č. st. 253. Závěrem zprávy bylo, že přístavba na hranici mezi pozemky p. č. st. [anonymizováno] a st. 245 je z pohledu geodetického zaměření při výpočtech a odchylkách měření na hranici. Zaměření bylo provedeno vč. zateplení směrem do p. č. st. [anonymizováno]. [příjmení] bodu [číslo] byla v povolené odchylce stanovené vyhláškou o katastru nemovitostí, bod [číslo] byl tedy vyrovnán na hranici pozemku; -) z usnesení OÚ [obec] – stavebního úřadu ze dne 24. 9. 2015, že úřad zastavil řízení o dodatečném povolení stavby. Dospěl totiž k závěru, že provedené stavební úpravy (zateplení) splňují požadavky § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, a nevyžadují tedy stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Tím se stala žádost o vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby zjevně právně nepřípustnou; -) z rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje ze dne 25. 1. 2016, že jím bylo zamítnuto odvolání [celé jméno žalobce] (žalobce a)) proti usnesení stavebního úřadu uvedenému v předchozí odrážce a toto usnesení bylo potvrzeno. 9. Z podstatného obsahu spisu OÚ [obec], stavebního úřadu, sp. zn. [anonymizováno] [rok] (konkrétně z rozhodnutí OÚ [obec] ze dne 30. 6. 2017 a z rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje ze dne 15. 1. 2018) bylo zjištěno, že stavební úřad nenařídil odstranění stavební úpravy – zateplení domu [obec a číslo], s odůvodněním, že tato stavební úprava splňuje požadavky § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebního úřadu a nejedná se tedy dle stavebního zákona o nepovolenou stavbu. Zásah do vlastnického práva tvrzený vlastníky sousední nemovitosti [jméno] a [jméno] [příjmení] (tj. žalobci) je předmětem soukromého práva, není v pravomoci stavebního úřadu jej jakkoli řešit a měl by být předmětem samostatného soukromoprávního sporu dotčených osob u soudu. Krajský úřad Olomouckého kraje jakožto odvolací správní orgán potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu jako věcně správné. 10. Z podstatného obsahu spisu KS [obec] – pobočka [obec] sp. zn. [spisová značka] (konkrétně z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) bylo zjištěno, že krajský soud zamítl správní žalobu žalobce