12 C 314/2021-76 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 1. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 968, 25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], která svou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni dne. 21. 1. 2021, uzavřela s žalovaným dne 11. 4. 2014 Smlouvu o Bankovních produktech a službách, v níž se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal mj. udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku a nepřekročit sjednaný povolený limit. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, ale žalovaný svou povinnost nesplnil, neboť překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně převedla dne 13. 12. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 6 168,25 Kč na nově zřízený úvěrový účet, což oznámila žalovanému. Žalovaný přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši ke dni 16. 4. 2021, neboť žalovaný porušil svoji splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 6 168, 25 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 378,56 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 6 168, 25 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21,99 % p. a. z částky 6 168, 25 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Na zaslanou předžalobní výzvu žalovaný rovněž nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žalobkyní tvrzené skutečnosti nijak nerozporoval. Na výzvu soudu dle ust. § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil a soud tak uplatnil fikci souhlasu dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a soud tak rozhodl ve věci v souladu s ust. § 115a) o. s. ř. bez jednání. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen„ o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], která svou pohledávku za žalovaným řádně postoupila na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy [číslo] Seznamu pohledávek, uzavřela s žalovaným dne 11. 4. 2014 Smlouvu o Bankovních produktech a službách, v níž se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet], dále se zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách vyplývá, že se žalovaný zavázal svěřit právní předchůdkyni žalobkyně peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného Sazebníku. Dále se žalovaný zavázal dodržet Měsíční kreditní příjem a Kreditní období na běžném účtu a nepřekročit sjednaný Povolený limit. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný svou povinnost nesplnil, neboť překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a v souladu se Smlouvy a Podmínkami kontokorentního úvěru převedla dne 13. 12. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 6 168,25 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami, prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši, a to ke dni 16. 4. 2021, neboť žalovaný porušil svoji splátkovou povinnost. Žalobkyně eviduje dluh žalovaného - na jistině částku 6 168, 25 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 1. 2021 ve výši 378,56 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 6 168, 25 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21,99 % p. a. z částky 6 168, 25 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný dluží žalobkyni také smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč, které se skládají ze tří poplatků za upomínky ve výši 600 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému adresována právním zástupcem dne 23. 2. 2021 a dle poštovního podacího archu odeslána dne 24. 2. 2021. Předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného z potvrzení o výši jeho příjmů, z jeho osobních údajů v žádosti o povolení debetního zůstatku a formuláři pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne 11. 4. 2014 smlouvu, ve které se zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet a poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše úvěrového limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 16. 4. 2021, neboť žalovaný porušil svoji splátkovou povinnost. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, a že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z