13 C 171/2022-78 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě smlouvy o půjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 19 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 13 244 Kč v 53 týdenních splátkách po 608 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena na [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a poté na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl vždy o postoupení pohledávky vyrozuměn. Žalovaný od uzavření smlouvy o půjčce uhradil pouze 6 078 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 19 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem ve výši 7 146 Kč za období od [datum] do [datum]. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast na jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným, a že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 19 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 244 Kč v 53 týdenních splátkách po 608 Kč; -) ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že RPSN půjčky, kterou zákazník splácí 53 týdnů, činila 206,8 %; -) z výpisu z OR [země] bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizováno] je společností s ručením omezeným s datem zápisu [datum]; -) z výpisu z OR [země] bylo zjištěno, že žalobkyně byla v rejstříku registrována dne [datum]; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizováno]; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno] dopisem zaslaným dne [datum] a že byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne obdržení dopisu; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem zaslaným dne [datum]; -) z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána dne [datum] výzva k úhradě dlužné částky. 4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce, na jejímž základě žalovanému poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy částku 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným poplatkem 13 224 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne [datum], v němž byl současně vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu, a následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne [datum]. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 7. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). 8. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav v souladu s výše uvedenými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je pouze částečně důvodná. 9. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na niž žalovaná pohledávka přešla na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum]. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy o půjčce a dospěl k závěru, že smlouva je neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy. Podle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). Je samozřejmě nutné zohlednit, že právní předchůdce žalobkyně byl nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, proto menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V posuzované věci se žalovaný ve smlouvě o půjčce zavázal ke splacení půjčky spolu s poplatkem ve výši 13 224 Kč. Z ujednání smlouvy je zjevné (a tvrdila to i samotná žalobkyně v žalobě), že uvedený poplatek je, co se týče ekonomické funkce, totožný s funkcí úroků, tedy je formou„ odměny“ za poskytnutí půjčky. Žalovaný měl půjčku spolu s poplatkem uhradit v 53 týdenních splátkách, tedy cca během jednoho roku. Výše sjednaného poplatku přitom představuje 69,2 % poskytnuté jistiny. Při řádném splácení půjčky měl žalovaný vrátit téměř dvojnásobek poskytnuté částky (32 224 Kč). Soud za uvedených okolností dospěl k závěru, že sjednanou výši„ odměny“ za poskytnutí půjčky, která přesahuje 2/3 výše samotné jistiny půjčky, je třeba posoudit za rozpornou s dobrými mravy, přičemž tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. 10. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši poplatku na platnost celé smlouvy, tak podle § 41 obč. zák. platí, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku, který byl v daném případě jedinou úplatou právního předchůdce žalobkyně za poskytnutou půjčku, nelze předpokládat, že by právní předchůdce žalobkyně byl ochoten smlouvu o půjčce bez (neplatného) ujednání o výši poplatku uzavřít. Smlouvu o půjčce je tedy potřeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku (poplatku). 11. Plnění poskytnuté žalované je pak třeba vypořádat podle § 451 obč. zák. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 19 000 Kč. V řízení dále bylo zjištěno, že žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku ve výši 6 078 Kč. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky 12 922 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného ke dni prodlení žalované (dále jen„ občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od data, kdy byl k zaplacení této částky vyzván prokazatelně poprvé, tj. od data uvedeného v oznámení o postoupení pohledávky zaslaného dne [datum]. Fikce doručení oznámení nastala podle § 573 občanského zákoníku dne [datum]. Žalovaný pak měl dlužnou částku uhradit do 10 dnů od obdržení oznámení, tj. do [datum]. 12. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o půjčce nicméně žalobkyně nemá nárok na poplatek za poskytnutí půjčky, ani zákonný úrok nad rámec jí přiznaného. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Více