13 C 287/2022-34 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 28. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2 760 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že společnost [právnická osoba] s žalobkyní uzavřela smlouvu o postoupení, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2022, včetně pohledávky za žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dálkovou komunikací na webových stránkách [webová adresa] dne 24. 3. 2021 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na jejím základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 2 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do 14. 4. 2021. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne splatnosti zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Žalovaná tak porušila svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Ke dni podání žaloby tak zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 2 000 Kč a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 760 Kč, celkem tedy 2 760 Kč Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, dále požaduje jako příslušenství zákonný úrok z prodlení ode dne 15. 4. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud učinil z předložených listinných důkazů následující závěr o skutkovém stavu: Věřitel, společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřeli Rámcovou smlouvu o úplatném postoupení pohledávek dne 1. 1. 2022 a dále Smlouvu o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 3. 2. 2022, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela ve smyslu Standartních informací o zápůjčce [označení produktu] se žalovanou dálkovou komunikací na webových stránkách [webová adresa] dne 24. 3. 2021 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na jejím základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 2 000 Kč téhož dne na její účet (dle Potvrzení o provedené platbě), kterou se zavázala vrátit do 14. 4. 2021 spolu s poplatkem 760 Kč. Žalovaná se s placením dostala do prodlení, když do dne splatnosti zápůjčku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátila. Žalovaná tak porušila svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách věřitele, kterým dlužník odsouhlasil veškeré podmínky. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni dne 17. 3. 2022. Dne 17. 3. 2022 byla žalovaná předžalobně upomínána zástupcem žalobkyně o úhradu. Doporučená zásilka byla odeslána žalované dne 17. 3. 2022 dle podacího lístku. 5. Podle ust. § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Podle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ust. § 970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 10. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dle zák. č. 89/2012 Sb., měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o zápůjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když tyto skutečnosti prokázala. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou v celém rozsahu, tedy co do částky celkem 2 000 Kč na jistině a 760 Kč na poplatku. Dále soud žalobkyni přiznal i požadovaný zákonný úrok z prodlení, který soud považuje za souladný s právními předpisy a obsahem spisu. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci s přípravou a podání žaloby, výzva k plnění), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touže žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 naposledy jen u OS Olomouc věci sp. zn. 16 C 9/2021, 13 C 80/2021, 29 C 384/2020 ad.), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.