13 C 44/2022-29 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 4 324 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu, kdy předmětem smlouvy bylo„ Životní pojištění [anonymizováno]“. Pojistné bylo stanoveno ve výši 881 Kč, pojistné období měsíční. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného žalovaným. Žalobkyně požadovala úhradu částky 2 580 Kč představující dlužné pojistné za období od [datum] do [datum], paušalizované náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za prokazatelně odeslanou upomínku s upozorněním na možnost zániku pojištění a poplatku za zánik pojištění v důsledku neplacení ve výši 500 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu Životní pojištění [anonymizováno] [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné pojistné podmínky. Počátek pojistného období byl stanoven na [datum]. Žalovaný se zavázal hradit částku pojistného ve výši 881 Kč měsíčně. Žalovaný uhradil dne [datum] pojistné ve výši 881 Kč. Podle předložených upomínek žalobkyně adresovaných žalovanému zanikla pojistná smlouva ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného žalovaným. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala dlužné pojistné od [datum] do [datum] ve výši 3 524 Kč, storno poplatek ve výši 500 Kč a náklady za vymáhání ve výši 300 Kč. Dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně žalovanou předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník”), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 3 524 Kč, a soud proto žalobě v části o zaplacení dlužného pojistného vyhověl. Žalobkyni vznikl rovněž v souladu s Všeobecnými pojistnými podmínkami nárok na zaplacení poplatku za zánik smlouvy z důvodu neplacení pojistného ve výši 500 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl s placením dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužného pojistného a poplatku (tj. celkem z částky 4 024 Kč) podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 159 Kč. 12. Jde-li o uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 300 Kč za odeslanou upomínku, soud žalobu v této části, včetně příslušné části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, zamítl jako nedůvodnou. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že upomínku (s upozorněním na možnost zániku smlouvy), za jejíž odeslání poplatek požaduje, skutečně žalovanému odeslala, neboť soudu neoznačila a nepředložila žádný důkaz prokazující takové odeslání (podací arch, dodejku, aj.). 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 4 632 Kč. Žaloba pak byla zamítnuta co do celkové částky 321,50 Kč. Úspěch žalobkyně je pak představován částkou 4 310,50 Kč, tedy 93,06 % z předmětu řízení, a úspěch žalovaného částkou 321,50 Kč, tedy 6,94 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 88,12 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 a. t., včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 6, § 7 a § 13 odst. 3 a. t. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, přičemž 88,12 % z této částky činí 1 312,10 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 312,10 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). Podmínky k použití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.