13 C 443/2021-35 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestovala 13. 11. 2020 hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, aniž by se mohl při přepravních kontrolách prokázat platným jízdním dokladem. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit za jízdu bez platného jízdního dokladu jízdné ve výši 25 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 13. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný v uvedený den cestoval v [obec] hromadným dopravním prostředkem - tramvají provozovaným žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, což žalovaný také stvrdil svým podpisem. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 1. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných částek. Z tarifu IDS a ze Smluvních přepravních podmínek žalobkyně soud zjistil, že cena za základní jízdné činí 25 Kč a přirážka k jízdnému při cestě bez cestovního dokladu činí 1 500 Kč. 6. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu závazek k zaplacení jízdného za přepravu dopravci, jehož závazek pak spočívá v přepravě cestujícího do místa určení. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. Podle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, která nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 7. Předložené listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalovaný, přestože dne 13. 11. 2020 použil dopravního prostředku žalobkyně, nemohl se při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Proto soud vyhověl žalobě v celém rozsahu a zavázal žalovaného, aby žalobkyni uhradil jízdné za 1 jízdu v celkové výši 25 Kč a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se s plněním svého peněžitého dluhu v celkové výši 1 525 Kč ocitl v prodlení, žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat vedle plnění i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Prodlení žalovaného nastalo následujícího dne po provedení přepravní kontroly. 8. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.