13 C 65/2022-34 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 645 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu, kdy předmětem smlouvy bylo„ [anonymizována čtyři slova]“. Pojistné bylo stanoveno ve výši 1 930 Kč, s pololetní splatností. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného žalovaným. Žalobkyně požadovala úhradu částky 1 645 Kč představující dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] včetně, paušalizované náklady spojené s upomínáním ve výši á 300 Kč celkově tedy 600 Kč 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu pojistných podmínek uzavřena smlouva označená jako [anonymizována čtyři slova] pod [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn [anonymizováno], typ [jméno] [anonymizováno], [registrační značka], se sjednaným ročním pojistným ve výši 3 938 Kč, po slevě 3 860 Kč, a to splatným pololetně. Podle bilance pojistné smlouvy za dobu od [datum] do [datum] bylo žalovanému předepsáno uhradit částku ve výši 1 045 Kč, představující dlužné pojistné a dále náklady na upomínání 2 x 300 Kč / 600 Kč celkem / dle sazebníku. Ke dni [datum] pojištění zaniklo. Žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomínán předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslanou téhož dne. 5. Podle ust. § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenu provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 6. Podle ust. § 3 odst. 1 věta první, 4, 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistná smlouva obsahuje vždy a) určení pojistitele a pojistníka a údaje o vozidle, b) dobu trvání pojištění, c) limit pojistného plnění, d) výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení a e) formu a místo oznámení škodné události; je-li pojištění odpovědnosti provozováno formou dočasného poskytování služeb, rovněž adresu bydliště nebo místa podnikání, anebo sídlo škodního zástupce podle § 9b. Jestliže v době uzavření pojistné smlouvy nejsou známy některé údaje o vozidle, které však neznemožňují jeho identifikaci, sdělí je pojistník pojistiteli ve lhůtě, kterou pojistitel určí, nejpozději však do 15 dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. Změnu údajů týkajících se pojistníka a vozidla oznámí pojistník pojistiteli do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo. 7. Podle ust. § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Podle ust. § 1968 věty první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve znění účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 3 odst. 1 věta první, 4, 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení ročního pojistného ve výši 3 938 Kč, po slevě 3 860 Kč, a to v pololetní frekvenci. Žalovaný neuhradil pojistné za období od [anonymizováno] [datum] do [datum] včetně, kdy ke dni [datum] pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku. Výše dlužného pojistného činí celkem 1 045 Kč. Jelikož žalovaný svoji povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil, dostal se do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny také právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 135 Kč za dobu od [datum] do [datum] Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením §160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 12. Jde-li o uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 600 Kč za odeslané upomínky, soud žalobu v této části, včetně příslušné části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, zamítl jako nedůvodnou. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že upomínku (s upozorněním na možnost zániku smlouvy), za jejíž odeslání poplatek požaduje, skutečně žalovanému odeslala, neboť soudu neoznačila a nepředložila žádný důkaz prokazující takové odeslání (podací arch, dodejku, aj.) kdy označila a předložila pouze jednu dodejku, ze které nelze rozumně dovodit, o jedná –li se o upomínku upozorněním na možnost zániku smlouvy. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 1 731 Kč. Žaloba pak byla zamítnuta co do celkové částky 631 Kč. Úspěch žalobkyně je pak představován částkou 1 100 Kč, tedy 63,55 % z předmětu řízení, a úspěch žalovaného částkou 631 Kč, tedy 36,45 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 27,10 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 a. t., včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 6, § 7 a § 13 odst. 3 a. t. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, přičemž 27,10 % z této částky činí 312,70 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 312,70 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). Podmínky k použití § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.