15 C 152/2022-96 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 23. 5. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 8 407,07 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, která byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní. [příjmení] uzavřela se žalovaným dne 18. 1. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, banka úvěr dopisem ze dne 20. 5. 2020 prohlásila za okamžitě splatný v celé výši. Na dlužné jistině žalovaný žalobkyni aktuálně dluží 5 803,07 Kč, na smluvním úroku 813,39 Kč a na smluvních poplatcích 2 604 Kč Smluvní úrok byl mezi účastníky smlouvy sjednán ve výši 22,99 % ročně. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. <b>3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následně závěr o skutkovém stavu:</b> Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 29. 9. 2021, který byl žalovanému odeslán dne 4. 10. 2021. [příjmení] uzavřela se žalovaným dne 18. 1. 2019 Smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty, v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 22,99 % p. a. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, banka úvěr ke dni 30. 5. 2020 prohlásila za okamžitě splatný v celé výši. Na dlužné jistině žalovaný žalobkyni aktuálně dluží 5 803,07 Kč, na smluvním úroku za dobu do 30. 5. 2020 částku 813,39 Kč a na smluvních poplatcích celkem 2 604 Kč, když tyto poplatky byly sjednány přímo ve smlouvě a rovněž v sazebníku poplatků. Právní zástupce žalobkyně žalovanému dne 16. 11. 2021 zaslal předžalobní upomínku ze dne 12. 11. 2021. 4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 7. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 8. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 10. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 11. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, když na ni na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek byla postoupena pohledávka za žalovaným. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o úvěru, když banka splnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalovanému a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané úrokové zatížení a sjednané poplatky, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Žalobkyně v řízení řádně prokázala, že předmětná úvěrová smlouva byla mezi účastníky platně uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty sjednané finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č.j. [číslo jednací]). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaný však tyto skutečnosti soud netvrdil ani neprokázal. Soud tak žalovaného zavázal k úhradě dlužné jistiny ve výši 5 803,07Kč a k úhradě dlužných poplatků ve výši 2 604 Kč. Žalobkyni pak rovněž vzniklo právo na zaplacení smluvních úroků za období do 30. 5. 2020 kapitalizovaných na částku 813,39 Kč a dále právo na zaplacení smluvních úroků ve sjednané výši 22,99 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 17. 9. 2021 do zaplacení. Soud pak žalobkyni rovněž přiznal právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, přičemž za dobu do 16. 9. 2021 byl tento úrok z prodlení kapitalizován na částku 824,40 Kč Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. jakožto lhůta obecná pariční třídenní. 13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 089 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, sepsání výzvy k plnění, podání žaloby), a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech, viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.