15 C 67/2022-26 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 619 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků za období od ledna do prosince 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. <b>4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:</b> 5. Žalovaný se v listopadu 2014 přihlásil do příslušné evidence jako držitel televizního přijímače a byl veden pod [číslo]. Žalobkyně adresovala žalovanému dopis, ve kterém ho vyzvala k zaplacení nezaplacených televizních poplatků po 135 Kč měsíčně za období od ledna do prosince 2021 v celkové výši 1 619 Kč. Dopis byl žalovanému doručen dne 11. 10. 2021. 6. Dle ust. § 3 odst. 2, věta první zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 7. Dle ust. § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. je – li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Dle ust. § 7 odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 9. Dle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 10. Dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb., nezaplatí – li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud s ohledem na výše citované právní normy v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný se přihlásil do příslušné evidence jako držitel televizního přijímače a vznikla mu tak povinnost hradit poplatky ve stanovené výši. Žalobkyně v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními žalovaného vyzvala k úhradě dlužných poplatků, a to včetně příslušenství spočívajícího v zákonném úroku z prodlení ze žalované částky. Za takové situace tak bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že již svůj dluh uhradil či že dluh zanikl jiným způsobem, žalovaný však byl v řízení zcela nekontaktní. Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužné televizní poplatky v žalované částce 1 619 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným na částku 122,22 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 2 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) a 21% DPH ve výši 126 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 126 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.