16 C 118/2022-45 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 4. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 32 090 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě objednávek žalované ze dne 20. 9. 2021, 29. 9. 2021 a 1. 11. 2021 poskytla žalobkyně žalované službu spočívající v jeřábnických pracích, za kterou žalované vystavila dne 28. 9. 2021 fakturu [číslo] na částku ve výši 13.175 Kč se splatností 12. 10. 2021, dne 10. 11. 2021 fakturu [číslo] na částku ve výši 5.740 Kč se splatností 24. 11. 2021 a dne 30. 9. 2021 fakturu [číslo] na částku ve výši 13.175 Kč se splatností 25. 10. 2021. Žalobkyně dále uvedla, že žalovanou vyzvala k úhradě dlužných částek dopisem ze dne 21. 3. 2022, zaslaným do datové schránky žalované, ale žalované svůj dluh žalobkyni přesto neuhradila. Žalobkyně po žalované dále požaduje zaplacení příslušenství, které se skládá z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a zákonných úroků z prodlení žalované s úhradou jednotlivých faktur. 2. Podáním ze dne 31. 8. 2022 žalovaná soudu sdělila, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k narovnání závazků ještě před zahájením soudního řízení a že se v tomto ohledu žalovaná nepovažuje za dlužníka. Uvedené tvrzení žalovaná soudu ničím nedoložila. 3. Podáním ze dne 23. 8. 2022 ve znění jeho doplnění ze dne 31. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do jistiny dluhu s odůvodněním, že žalovaná dne 13. 7. 2022 žalobkyni uhradila částku 32 090 Kč, soud proto řízení v tomto rozsahu zastavil dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. (výrok I.). Žalobkyně nadále trvala na uhrazení příslušenství dluhu a náhrady nákladů řízení. 4. Z faktury [číslo] ze dne 28. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 13 175 Kč, se splatností dne 12. 10. 2021, a to za jeřábnické práce – pronájem jeřábu s obsluhou. 5. Z dokladu o přepravě ze dne 20. 9. 2021 soud zjistil, že toho dne došlo k cestě k [obec] do [obec] a zpět. 6. Z faktury [číslo] ze dne 30. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 13 175 Kč, se splatností dne 25. 10. 2021, a to za jeřábnické práce – pronájem jeřábu s obsluhou. 7. Z dokladu o přepravě ze dne 29. 9. 2021 soud zjistil, že toho dne došlo k cestě k [obec] do [obec] a zpět. 8. Z faktury [číslo] ze dne 10. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 5 740 Kč, se splatností dne 24. 11. 2021, a to za jeřábnické práce – pronájem jeřábu s obsluhou. 9. Z dokladu o přepravě ze dne 1. 11. 2021 soud zjistil, že toho dne došlo k cestě k [obec] do [obec] a zpět. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 3. 2022 a detailu datové zprávy [číslo] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně téhož dne odeslal žalované do datové schránky předžalobní upomínku s výzvou k úhradě žalované pohledávky do tří dnů od doručení výzvy. 11. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaná dne 13. 7. 2022 uhradila žalobkyni výše uvedené faktury. 12. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je tomto rejstříku zapsána od 16. 10. 2004. 13. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaná je tomto rejstříku zapsána od 10. 5. 2016. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 15. Žalobkyně pro žalovanou provedla objednané jeřábnické služby, za které žalobkyně žalované vystavila výše uvedené faktury. Žalovaná faktury žalobkyni přes zaslanou předžalobní výzvu do dne podání žaloby (27. 4. 2022) neuhradila. K úhradě faktur došlo dne 13. 7. 2022. 16. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 17. Podle ust. § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Podle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 21. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně jako dluh ze smlouvy uzavřené dle ust. § 1746 odst. 2 o. z. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení. Nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč plyne z ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 22. V řízení bylo žalobkyní prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované jeřábnické služby na základě smlouvy uzavřené dle ust. § 1746 odst. 2 o. z. a vystavila za ně žalované faktury, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení. Tyto faktury žalovaná žalobkyni uhradila až po podání žaloby. 23. Ačkoliv žalovaná tvrdila, že došlo k narovnání závazků stran ještě před zahájením soudního řízení, neodpovídá takové tvrzení soudem zjištěnému skutkovému stavu. V řízení bylo na žalované, aby prokázala pravdivost svého tvrzení, ze kterého by bylo možno dovodit, že jí povinnost zaplatit příslušenství žalované pohledávky zanikla a že nejsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni. Na žalované tedy v řízení leží břemeno důkazní. Je na žalované, aby prokázala, že došlo k zániku jejích závazků vůči žalobkyni před zahájením soudního řízení. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila a zbavila se tak práva být soudem poučena dle § 5 a § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tedy uzavírá, že povinnost zaplacení příslušenství žalované pohledávky trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. 24. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě ve zbylém rozsahu vyhověl (výrok II.). 25. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle § 146 odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež vzala návrh, který byl podán důvodně, částečně zpět pro chování žalované, a která byla ve zbytku řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 275 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 605 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 090 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 210 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 2 420 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 420 Kč za zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., celkem částka 8 470 Kč, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem částka 1 200 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 26. Lhůty k plnění byly stanoveny podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.