17 C 248/2021-45 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 3. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 217 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nabyla pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 29. 10. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 2. 1. 2019, žalovaný však úvěr nevrátil. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na kterých se žalovaný zaregistroval a odsouhlasil znění úvěrové smlouvy. Žalovanému byla poté částka 4 000 Kč zaslána na bankovní účet. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 217 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani k výzvě žalobkyně ze dne 16. 5. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud provedl předložené listinné důkazy a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyní předložená smlouva o spotřebitelském úvěru, včetně Dodatku, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ani Všeobecné obchodní podmínky nebyly žádným způsobem podepsány žalovaným. Žalovanému byla dne 29. 10. 2018 od právního předchůdce žalobkyně zaslána na jeho bankovní účet částka 4 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 16. 5. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení žalované částky do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne 16. 5. 2021. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 8. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 13. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na niž žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Poté se soud zabýval samotným uplatněným nárokem žalobkyně a dospěl k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru, neboť žalobkyní předložená smlouva o úvěru, včetně dodatku, postrádá jakýkoliv podpis žalovaného. Žalobkyně se k nařízenému jednání dne 11. 1. 2022 nedostavila a nemohla být tudíž soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby svá tvrzení v žalobě doplnila a označila důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně rozhodných skutečností. Žalobkyně tak v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. 14. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta převodem na jeho bankovní účet od právního předchůdce žalobkyně částka 4 000 Kč. Plnění poskytnuté žalovanému je tak třeba vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 4 000 Kč bez právního důvodu. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že dlužnou částku žalobkyni, nebo jejímu právnímu předchůdci, uhradil, nebo že dluh zanikl jinak. Jelikož žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní, soud uložil žalovanému, který se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní výzvě, ve které žalobkyně žalovaného prvně prokazatelně vyzvala k vrácení dlužné částky. Výzva byla odeslána dne 16. 5. 2021, fikce doručení žalovanému nastala dne 19. 5. 2021 a lhůta k zaplacení poté uplynula dne 24. 5. 2021 Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní. 15. V důsledku toho, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemá žalobkyně nárok na úhradu poplatku za prodloužení termínu splatnosti a zákonného úroku nad rámec jí přiznaného. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 5 217 Kč. Žaloba byla zamítnuta co do celkové částky 1 217 Kč. Úspěch žalobkyně je tak představován částkou 4 000 Kč, tj. 76,67 % z předmětu řízení, a úspěch žalovaného částkou 1 217 Kč, tj. 23,33 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 53,34 % z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 217 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 1 a 5 a. t a 21 % DPH ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, přičemž 53,34 % z této částky činí 794,23 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 794,23 Kč v obecné třídenní lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). Předpoklady pro uplatnění § 14b a. t. byly splněny, neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.