18 C 132/2022-65 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 7. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 247 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru, který poskytla žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 21. 5. 2021. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 200 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Dle smlouvy bylo sjednáno, že žalovaný je povinen hradit do konce každého kalendářního měsíce minimální splátkou úvěru, která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Žalobkyně a žalovaný si ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 2 040 Kč. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 6 844 Kč. Dle smlouvy bylo mezi žalobkyní a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobce uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně za mimosoudní vymáhání dlužné částky. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady v celkové výši 363 Kč. Žalobkyně pak eviduje částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 1 200 Kč. Dle smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 10. 2021 v prodlení. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 18 247 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka, a to dne 10. 1. 2022, žalovaný ovšem dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byla rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 21. 5. 2021 peněžní prostředky v celkové výši 10 200 Kč. Peněžní prostředky byly poskytnuty bankovním převodem dne 21. 5. 2021 ve výši 5 000 Kč, bankovním převodem dne 1. 6. 2021 ve výši 5 000 Kč a bankovním převodem dne 28. 6. 2021 ve výši 200 Kč, vždy na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalobkyně a žalovaný si ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tedy celkem 2 040 Kč. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobkyní poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 6 844 Kč. Dle Smlouvy v případě, že je žalovaný v prodlení se splácením dluhu, je povinen hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně za mimosoudní vymáhání, celkem 363 Kč (Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] Výpisy z účtu věřitele, Výpisy k revolvingovému úvěru). Žalobkyně pak eviduje částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 1 200 Kč. Dle smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 10. 2021 v prodlení. Žalobkyni vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 18 247 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne 10. 1. 2022, žalovaný dlužnou částku neuhradil. (Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] Výpisy z účtu věřitele, Výpisy k revolvingovému úvěru, Předžalobní výzva ze dne 10. 1. 2022). 4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. V rámci úvěrové smlouvy se také zavázal uhradit úvěrový poplatek. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že poskytla žalovanému bezhotovostní platby v celkové výši 10 200 Kč. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, nad rámec částečného plnění ve výši 1 200 Kč, plnil, resp. že tento její dluh zanikl jinak. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Neúčastí u jednání se žalovaný sám zbavil práva být soudem odpovídajícím způsobem poučena dle ust. § 118a o.s.ř. ve smyslu ust. § 5 o.s.ř. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149