18 C 4/2022-107 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím, jakožto sankce za jízdu bez platného jízdního dokladu, tj. porušení smluvních přepravních podmínek [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], když dne 18. 8. 2021 jel žalovaný vozidlem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] bez platného jízdního dokladu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl dne 18. 8. 2021 v 16.35 hodin kontrolován kontrolorem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] na autobusové lince 107, když žalovaný se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a jeho totožnost byla ověřena předloženým platným občanským průkazem. Žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole podepsal. Žalovaný byl povinen uhradit jízdné v částce 30 Kč. V přepravních podmínkách [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], o nichž byl žalovaný informován, si dopravní podnik vymezil přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalobní pohledávky dopisem ze dne 12. 10. 2021, odeslaným téhož dne. Žalovaný žalobkyni na přirážce k jízdnému ničeho neuhradil. 5. Podle ustanovení § 2550 o.z., smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle ustanovení § 2551 o.z., dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 7. Podle ustanovení § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, cestující je povinen a) dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, b) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, c) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování12), d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnost uvedenou v písmenu c), e) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. 8. Podle ustanovení § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč. 9. Podle ustanovení § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovaný použil její dopravní prostředek, když se tento neprokázal jízdním dokladem a vznikla mu povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému. V dané procesní situaci bylo pouze a jen na žalovaném, aby tvrdil a současně soudu prokázal, že žalobkyni žalobní nárok byť částečně uhradil. Žalovaný tuto skutečnost netvrdil a z provedeného dokazování se nepodává. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 530 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy počátek prodlení a výši žalobkyní požadovaného úroku z prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu a zákonu neodporují. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 12. V otázce náhrady nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně plně procesně úspěšná, a proto žalobkyni svědčí vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle ustanovení § 7 a 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí zastoupení – 200 Kč, sepis žaloby – 200 Kč, předžalobní výzva - 200 Kč, a paušální náhradu účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč za zbývající úkony dle ustanovení 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z výše uvedených náhrad (vyjma soudního poplatku) v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalovaný je pak povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně, lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Podmínka § 142a o.s.ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení byla splněna.