19 C 86/2022-47 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 044 Kč s příslušenstvím (původně žalobkyně požadovala částku 2 088 Kč s příslušenstvím, podáním ze dne 13. 5. 2022 vzala svou žalobu co do částky 1 044 Kč s příslušenstvím zpět a usnesením ze dne 20. 6. 2022, č. j. 19 C 86/2022-26, bylo řízení částečně zastaveno) s odůvodněním, že se žalovaná dne 25. 7. 2021 na lince vlaku [anonymizováno] [číslo] ve směru [obec] neprokázala po započetí přepravy na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] platným jízdním dokladem, čímž porušila smluvní přepravní podmínky a naplnila podmínky pro to, aby na ní provozovatel drážní dopravy požadoval úhradu přirážky ve výši 1 000 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu a jízdné ve výši 44 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2022 postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne 31. 1. 2022, na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě, stejně jako k výzvě soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nevyjádřila. K výzvě dle § 115a o. s. ř. se nevyjádřila ani žalobkyně. Proto má soud za to, že žalovaná i žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a z předložených listinných důkazů zjistil, že dne 24. 7. 2022 ve vlaku [právnická osoba] [číslo] směr [obec] se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, když neuhradil jízdné 44 Kč, ani nezaplatila následně přirážku k jízdnému ve výši 1000 Kč v souladu s přepravními podmínkami pro případ nezaplacení jízdného. Její totožnost byla ověřena průvodčím z platného [číslo obč. průkazu]. Žalovaná potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, v němž byla rovněž informována o povinnosti zaplatit přirážku k jízdnému a její výši, převzala a podepsala. Oznámením ze dne 26. 1. 2022 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 19. 1. 2022. Součástí oznámení byla rovněž předžalobní výzva. Písemnost byla žalované odeslána dne 31. 1. 2022. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 2553 odst. 1 o. z., jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. 7. Podle § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 8. Podle § 49 odst. 3 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 9. Podle § 4 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 10. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mimo jiné povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatiti jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. 11. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle § 1880, odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 16. Soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení uzavírá, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob v souladu se shora uvedenými ustanoveními, neboť se žalovaná nacházela v přepravním vozu hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně a použila její dopravní prostředek dne 24. 7. 2021. Žalovaná měla povinnost prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem a neprokáže-li se, zaplatit jízdné a přirážku. Žalovaná se však na místě platným jízdním dokladem neprokázala, přirážku ani jízdné nezaplatila tak, jak pro ni plynulo z přepravní smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě postupní smlouvy, jízdné ve výši 44 Kč, přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč a dále zákonný úrok z prodlení, kdy žalobkyní tvrzený počátek prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., § 142a odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož každý z účastníků měl ve věci úspěch co do 50 %. Žalobkyni byla přiznána částka 1 044 Kč z původně požadovaných 2 088 Kč, když žalobkyně zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno co do částky 1 044 Kč. 18. O povinnosti žalobkyně zaplatit doplatek soudního poplatku bylo rozhodnuto podle § 4 odstavec 1 písmeno j) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v účinném znění, neboť elektronický platební rozkaz nebyl vydán a proto soud doměřil soudní poplatek dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle Položky 1 bodu 1 písm. a). Soudní poplatek činí 1 000 Kč, na poplatku bylo dosud zaplaceno 400 Kč, doplatit proto zbývá 600 Kč.