24 C 366/2018-655 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 6. 11. 2018 ve znění dalších podání se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky 1 259 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z této částky od 23.3. 2018 do zaplacení z titulu škody, která žalobkyni vznikla v souvislosti s erozní událostí, a to splavením zeminy ze zemědělských pozemků obhospodařovaných žalovanou, a to pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [obec], dále pozemků parc. [číslo] vše zaps. v kat. úz. [anonymizováno], na těleso železniční vlečky [číslo] na pozemku parc. [číslo] zaps. v kat. úz. [anonymizováno], jejímž provozovatelem je žalobkyně. Žalobkyně je zřízena [stát. instituce] zřizovací listinou ze dne [datum], jejím předmětem činnosti je [anonymizováno]. Dne [datum] kolem 15. hodiny došlo po vydatném dešti ke vzniku uvedené erozní události, přičemž v době jejího vzniku se na pozemcích nacházela kukuřice cca 50-80 cm vysoká. Žalobkyně v důsledku znečištění vlečky vyzvala žalovanou [datum] o uvedení do původního stavu odklizením odpadu a nánosy zeminy z kolejiště a okolí nezbytného k provozu vlečky, což však žalovaná neučinila, přičemž žalované bylo žalobkyní současně navrženo, že žalobkyně prostřednictvím odborné firmy zajistí tuto činnost sama na náklady žalované, nicméně žalovaná odmítla svoji odpovědnost a s navrženým řešením nesouhlasila. Žalobkyně prováděla již v přechozích obdobích pravidelné kontroly železniční vlečky a přilehlého okolí, tj. tělesa a odvodňovacích zařízení, staveb, dopravních ploch, zařízení, když poslední kontroly před vznikem kalamitní události proběhly [datum] a [datum], které byly vyhodnoceny bez závad. Dne [datum] uzavřela žalobkyně v souvislosti ochranou pozemku se společností [právnická osoba] smlouvu o provádění postřiků vegetace a odstranění náletových křovin na vojenských vlečkách, jejichž předmětem bylo provádění likvidace plevele a nežádoucí vegetace totálním herbicidem, sečení travních porostů a odstranění náletových křovin na vojenských vlečkách. Vzhledem k nutnosti odstranění vzniklé škody byla mezi žalobkyní a [právnická osoba] uzavřena [datum] smlouva o dílo za účelem odstranění následků popsané škodní události, a to nahrazení stávajícího zakrytí odvodňovacího žlabu za nové zakrytí pochůznými pásnicovými rošty, odstranění splavené zeminy a propuštění propustku. Za provedení díla žalobkyně zaplatila částku 1 067 332 Kč bez DPH dne [datum]. V průběhu r. [rok] bylo zjištěno, že je nutné vyčistit i zbývající část štěrkové lože, které bylo zaneseno splavenou zeminou, proto [datum] žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] další smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly další práce spojené s odstraněním následku škodní události, tj. vyčištění kolejového lože a úprava polohy hektometrovníků. Za provedení díla žalobkyně zaplatila částku 506 418,40 Kč bez DPH dne [datum],. Žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek za účelem vyhodnocení příčin, průběhu a intenzity erozní události [titul] [jméno] [příjmení], znalcem pro obor zemědělství, odvětví výroba rostlinná, specializace půdoznalství, kontaminace půd a zemědělské produkce, který pod [číslo] znalecký posudek vypracoval dne [datum]. Příčinou způsobené škody byla dle něho přívalová dešťová srážka (objektivní faktor), kdy došlo k souběhu minimálně tří subjektivních nepříznivých faktorů, a to obdělávání půdy a vyseté plodiny bez uplatnění půdoochranných protierozních opatření z 30 %, neřešení postupně vznikajících nepříznivých podmínek odtoku z pozemků z 50 % a problematické řešení odvodu vody a splavených sedimentů u železniční vlečky z 20 %. Žalovaná tedy zjevně porušila prevenční povinnost v souvislosti s povinnostmi, které jí ukládá vodní zákon a zákon o půdě, když neochránila obhospodařené pozemky dostatečnými opatřeními proti erozi půdy, a to konkrétně tím, že na uvedených pozemcích pěstovala kukuřici a dále nečistila a neudržovala odpadní a kanalizační zařízení, a to konkrétně kontrolní šachtu [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [anonymizováno] ve svém vlastnictví, přičemž vlastníkem propustí [anonymizováno] a [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [obec] je [právnická osoba], u propustí [anonymizováno] a [anonymizováno] na pozemcích parc. [číslo] v kat. úz. [obec] je vlastníkem [právnická osoba], vlastníkem propusti [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] v kat. úz. [anonymizováno], je [právnická osoba], jakožto i žlabu na parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [anonymizováno]. Žalovaná měla propusti nechat vyčistit a kapacitní žlab odkrýt a uvolnit, příp. žádat tuto povinnost po konkrétním vlastníkovi pozemků a zařízení. Tím, že propusti nečistila a žlab nechala zakrytý, přispěla ke vzniku škody. Rovněž nevhodným výsevem plodiny, tj. kukuřice, na místech, která jsou z hlediska eroze mírně ohrožena, kdy neučinila půdoochranná opatření, způsobila hlavní příčinu vniku škody. Především ve střední části bloku [číslo] nad remízem z důvodu dlouhých svahů a dolní lem bloku [číslo] z důvodu vyšší sklonitosti spadají do kategorie MEO, tedy do mírného erozního ohrožení, tudíž minimálně na těchto částech bloků měla žalovaná být při výsevu širokořádkové plodiny aplikovat půdoochranná opatření. Tudíž se žalobkyně dopisem ze dne [datum] obrátila na žalovanou za účelem částečné úhrady nároku vzniklé škody, což žalovaná odmítla s tím, že je pro případ škody z provozní činnosti pojištěna a proto byla celá záležitost předána k vyřízení [právnická osoba] Pojišťovna prohlásila škodní událost za vyřízenou, neboť se jedná o živelní škodní událost a tudíž odmítla žalobkyni zaplatit náhradu. Žalovaná byla tudíž dopisem z [datum] vyzvána k plné náhradě škody ve výši 1 259 000 Kč, což v návaznosti na uvedený znalecký posudek představuje 80 % z celkové částky vzniklé škody 1 573 750,40 Kč. Z důvodu prodlení žalované s plněním peněžitého závazku požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení pohledávky. Podáním učiněným u soudu dne 16. 4. 2021 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět, když nepožadovala po žalované úhradu výdajů spojených s preventivním charakterem a učiněnými opatřením žalobkyně v návaznosti na vzniklou kalamitu a s tím související vzniklé finanční výdaje, tudíž požadovala pouze skutečně vzniklé náklady žalobkyně související s úkony směřujícími k likvidaci bezprostředně vzniklé škody jednáním žalované. Soud usnesením č. j. 24 C 366/2018-466 ze dne 20. 4. 2021, které nabylo právní moci dne 21. 5. 2021, řízení v rozsahu částky 585 117,70 Kč s příslušenstvím zastavil. Částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně odůvodnila tvrzením, že v původně uplatňované částce žalobkyně zohledňovala zavinění žalované pouze v rozsahu 80 %, nicméně již žalobkyně nehodlá zohledňovat toto procentuálně vyčísledné zavinění žalované, ale od účtovaných a zaplacených částek žalobkyně odečítá částku, která spočívala ve svém souhrnu v úpravě betonových desek, které žalobkyně zaměnila za rošty včetně pročištění propustku a práce a materiál související následně s prevenční činností žalobkyně ve výši 876 008,10 Kč dále nepožaduje částku 23 800 Kč za započítání dvou výhybek, demontáž a zpětnou montáž hektometrovníků v rozsahu nadbytečných 9 ks. Dne 20. 4. 2021 soud v rámci úpravy skutkových tvrzení usnesením připustil změnu žaloby. 2. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout, neboť se necítí být odpovědna za vzniklou škodu, přičemž žalovaná není ani vlastníkem či provozovatelem šachty [anonymizováno], není vlastníkem ani dešťové kanalizace [anonymizováno], neprovozuje ji a nemá jakoukoliv smluvní povinnost zavazující jí k provozování či obhospodařování dešťové kanalizace [anonymizováno], která je liniovou stavbou, kontrolní šachty jsou její součástí jako technické zařízení, které s ní provozně souvisí, liniové stavby nejsou ani součástí pozemku vč. jejich technických zařízení. Žalovaná odmítá odpovídat za neřešení postupně vznikajících nepříznivých podmínek odtoku z pozemků a za problematické řešení odvodu vody a splavených sedimentů u železniční vlečky. Žalovaná není ani vlastníkem pozemků, na nichž se naházejí propusti, kterými je odváděna voda, není vlastníkem ani těchto propustí a kapacitního žlabu. Dle znaleckého posudku předloženého žalobkyní byl kapacitní žlab z neznámých důvodů překrytý nepropustnými betonovými panely, naopak žlab by byl schopen zachytit vodu odtékající po svazích případně v kolejišti a odvést ji k propustím bezeškodně, tudíž k problémům s rozlivem do kolejiště by nedošlo a pravděpodobně by bylo nutno odstranit jen sediment ze svodných prvků. Výše uplatněné škody je zcela nepřezkoumatelná s ohledem na některé položky zjevně nesouvisející s odstraněním škody. Naopak i ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že zakrytí kanálu betonovými deskami bylo zcela nevhodné a bránilo odtoku vody, pokud by nebyl takto kanál zakrytý, jeho kapacita by stačila k odvedení vody a k záplavě kolejiště by nedošlo. Samotná žalobkyně teprve na základě znaleckého posudku přistoupila k řešení zcela nevhodného zakrytí kanálu, kterým měla vo